Pošvatka šafránová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Pošvatka šafránová |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Pošvatka šafránová http://houby.humlak.cz/ autor Jiří Kovač
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Amanita crocea (Quél.) Sing., 1951 |
Pošvatka šafránová nazývaná též Pošvatka oranžová (Amanita crocea (Quél.) Singer, Lilloa 22: 386 (1951) [1949]) je jedlá houba z čeledi muchomůrkovitých
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Amanita vaginata var. crocea Quél., (1898) [1899]
- Amanitopsis crocea (Quél.) E.-J. Gilbert, 1928
[editovat] Taxonomie
V minulosti byla řazena do čeledi muchomůrkovitých - Amanitaceae. Na základě molekulárních výzkumů někteří současní taxonomové (viz např. Index Fungorum (2004)) ji řadí do čeledi Plutaceae Kotlaba & Pouzar, 1972 (štítkovkovité), kterou spojují s čeledí Amanitaceae R. Heim ex Pouzar, 1983 (muchomůrkovité).
[editovat] Popis
- Klobouk pošvatky šafránové má v průměru 3-8 cm, zprvu je kuželovitý nebo zvoncovitý, celý zabalený v plachetce, pak je sklenutý až plochý, oranžový až červenooranžový, většinou holý, bez blanitých útržků plachetky, okraj do poloviny rýhovaný.
- Lupeny jsou husté, bílé, v dospělosti žlutě krémové.
- Třen je 10 - 15 cm dlouhý, 1 - 2 cm tlustý, dolů kuželovitě rozšířený, zprvu hladký, příčně žíhaný s vločkovitými šupinkami barvy shodné s barvou klobouku, bez prstenu, na spodu obalený vysokou volnou cípatou bílou pochvou.
- Dužnina je bělavá, vodnatá, velmi křehká, na řezu neměnná,
- Chuť nasládlá, vůně nevýrazná
- Výtrusný prach bezbarvý
[editovat] Výskyt
Roste v červenci až říjnu v lesích všech typů, ale i mimo les, v hájích , sadech a zahradách, zejména na kyselých půdách.
[editovat] Použití
Je jedlá a chutná. Pro svoji křehkost se však příliš nesbírá. Použití v kuchyni je všestranné samostatně nebo ve směsích, zvláště do pokrmů, kde nevadí nebo se vyžaduje křehkost dužniny. Je u ní nutná tepelná úprava.
[editovat] Možnost záměny
Pozor na možnost záměny za některou jedovatou muchomůrku.
[editovat] Reference
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
- SMOTLACHA, V., ERHART, M., ERHARTOVÁ, M. Houbařský atlas. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 72.
