Predreadnought
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Predreadnought je označení pro bitevní lodě zaváděné do služby přibližně mezi lety 1890 a 1906 (dokončení bitevní lodě Dreadnought, která znamenala zásadní přelom v lodní konstrukci). Hlavním znakem predreadnoughtů je výzbroj složená ze 4 těžkých děl (nejčastěji ráže 305 mm), umístěných ve 2 pancéřových věžích na přídi a zádi lodě, doplněná 10 - 14 děly střední ráže (150 mm) v kasematách nebo menších věžích na bocích lodě a zhruba 30 děly malé ráže (37 - 75 mm) rozmístěnými na nástavbách. Těžká děla (střílela 350 kg střely na vzdálenost 10 - 12 km) měla za úkol ničit obrněná plavidla protivníka, případně ostřelovat opevněné cíle na pobřeží.
Nevýhodou byla malá rychlost palby (1 výstřel za 1 - 3 minuty). Střední děla (střílela 45 kg střely na vzdálenost 8-10 km) měla za úkol ničit slaběji pancéřované části nepřátelských lodí, případně bojovat proti lehčím plavidlům a díky rychlejší střelbě (3 - 5 ran za minutu) vykrývat dobu nutnou k nabití hlavních děl. Úkolem lehkých děl bylo zajišťovat ochranu plavidla před útoky nepřátelských torpédových plavidel. Mimo dělostřelecké výzbroje byly predreadnoughty vybavovány také torpédomety, ale jejich použití nebylo vzhledem k rozměrům a rychlosti lodí nikdy úspěšné.
Predreadnoughty byly poháněny nejčastěji 2 víceválcovými parními stroji, které jim umožňovaly dosáhnout rychlosti 16 - 18 uzlů. Plachty již tyto lodě nenesly, stěžně byly využívány pro signalizaci, pozorování a často i umístění lehkých děl.
Průměrné rozměry predreadnoughtů:
- délka 120 m
- šířka 22 m
- ponor 8 m
- výtlak 10 - 13 000 tun
- Posádka 600 - 800 mužů.
