Program Gemini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kosmická loď Gemini
Kosmická loď Gemini 6.
Popis
Výrobce:	McDonnell Aircraft Company, St. Louis, Missouri
Úloha:	Orbitální pilotovaný let
Posádka:	2 astronauté
Rozměry
Výška:	5,67 m
Max. Průměr:	3,05 m
Objem kabiny:	2,55 m³
Hmotnosti
Návratový modul:	1 983 kg
Brzdný modul:	591 kg
Přístrojový modul:	1 277 kg
Loď celkem:	3 851 kg
Raketové motory
Návratový (pevné palivo) x 4	11,12 kN
Oddělovací (pevné palivo) x 3	1,8 kN
RCS trysky (N₂O₄/MHHH) x 16	111 N
Manevrovaci OAMS trysky (rotace)(N₂O₄/MHHH) x 2	378 N
Manevrovaci OAMS trysky (posuv)(N₂O₄/MHHH) x 6	445 N
Manevrovaci OAMS trysky (pozice)(N₂O₄/MHHH) x 8	111 N
Výkony
Výdrž:	14 dní (206 oběhů)
Apogeum:	402 km
Perigeum:	160 km
Manévrovací schopnost:	222 m/s
Řez lodí Gemini

Program Gemini byl druhým americkým pilotovaným kosmickým projektem. Program probíhal v letech 1962 až 1966, byl tedy zasazen mezi programy Mercury a Apollo. Vývoj kosmické lodi Gemini probíhal pod dohledem organizace NASA. Protože kosmická loď Gemini byla určena pro lety dvou astronautů, byl název programu i lodi odvozen z třetího znamení zvěrokruhu - Blíženec (lat. Gemini).

Jednalo se o prozatím jediný americký pilotovaný program který splnil veškeré cíle, které měl vytýčeny a to v rekordně krátké době při velice příznivých nákladech. Celkové náklady programu Gemini dosahovaly hodnoty $ 5,4 mld . Za ně bylo dosaženo hned několika významných prvenství - první americký výstup do vesmíru, první setkání a spojení dvou těles na oběžné dráze země, dlouhodobý let dvoučlenné posádky, manévrování na oběžné dráze atd.

Obsah

1 Cíle programu
2 Kosmická loď
3 Mise programu Gemini
- 3.1 Nepilotované lety
- 3.2 Pilotované lety
4 Externí odkazy

[editovat] Cíle programu

Ověřit zda je možné úspěšně dokončit dlouhodobý, až čtrnácti-denní let lodi a posádky.
Provést setkání dvou kosmických těles na oběžné dráze s jejich následným spojením. Vyzkoušet manévrování spojených těles s využitím pohonného systému cílového tělesa.
Zlepšit metody vstupu do zemské atmosféry a přistání tak, aby bylo dosaženo přistání v předem vybrané oblasti.

[editovat] Kosmická loď

Kosmická loď Gemini měla podobně jako loď Mercury tvar komolého kužele, byla však celkově větší, neboť musela poskytnout dostatek prostoru pro usazení dvou astronautů a umístění dodatečného vybavení pro uskutečnění dlouhodobého orbitálního letu.

Loď o celkové délce 5,67 m byla rozdělena na 2 základní části, na návratovou kabinu o délce 3,35 m a maximálním průměru 2,32 m a adaptér o maximálním průměru 3,05 m a délce 2,32 m. Návratová kabina byla vyrobena stejnou technologií a ze stejných materiálů jako kabina lodi Mercury. Měla dvojité stěny mezi nimiž byla umístěna většina přístrojového vybavení jako jsou navigační a komunikační zařízení, počítač, zařízení pro zajištení životních podmínek apod. Díky tomu mohl být vlastní interiér kabiny velice přehledně zařízen. Přesto však v kabině bylo jen 1,6 m³ volného prostoru, tedy prostoru srovnatelného s přední částí osobního automobilu.

Adaptér se dělil na dva hlavní bloky. Jednak blok se 4 návratovými raketami na tuhé palivo (délka 92 cm), zabezpečujícími snížení oběžné rychlosti pro zahájení návratu na zemi a dále na blok nesoucí zásoby pohonných látek a raketové trysky pro orbitální manévry (délka 140 cm). V adaptéru byl rovněž umístěn hlavní energetický zdroj lodi. Pro krátkodobé lety se jednalo o stříbrozinkové články. Pro dlouhodobé lety pak o dvojici kyslíko-vodíkových palivových článků. Průměrná elektrická spotřeba činila 2,16 kW při celkové kapacitě energetického systému 151 kWh.

Na špici návratové kabiny byl dále umístěn radiolokátor a aktivní spojovací uzel, využívaný pro připojování lodi k pasivnímu spojovacímu tělesa Agena.

Při startu, přistání a většině orbitálních činností měli astronauté oblečeny skafandry. V těch byla, podobně jako v návratové kabině, čistě kyslíková atmosféra o tlaku 0,35 atmosféry a teplotě 18 °C. Ve skafandrech bylo možné vystoupit z kabiny přímo do kosmického prostoru. K tomuto ůčelu byla kabina vybavena dvojicí širokých vstupních dvěří. Ty byly hlavním a jediným vstupem do kabiny a v případě havárie nosné rakety by sloužily jako otvor pro katapultáž astronautů s využitím katapultovacích křesel. U lodi Gemini totiž nebylo využito záchranného raketového systému, jaký byl u lodí Mercury a Apollo.

Na Zemi se vracela pouze kabina s kosmonauty. Ta byla na svém tupém dně chráněna tepelným štítem z fenolové pryskyřice a během sestupu atmosférou využívala aerodynamického vztlaku. Bylo tak možné v určitých mezích ovlivňovat místo přistání. Počítalo se pouze s měkkým přistáním na vodu. To zabezpečoval přistávací padákový systém složený ze stabilizačního padáku o průměru 5,5 m a z hlavního padáku o průměru 25.6 m. Maximální rychlost přistání mohla být až 9 m/s.

[editovat] Mise programu Gemini

V rámci programu Gemini bylo vykonáno celkem 12 misí. První dvě byly nepilotovanými lety sloužícími k ověření technologií a vlastností lodi, následujících 10 pilotovaných již bylo zaměřeno na plnění základních bodů programu

[editovat] Nepilotované lety

Označení mise	Raketový nosič	Seriové označení	Datum mise	Čas startu	Doba letu	Poznámky
Gemini 1	Titan II	GLV-1 12556	8. - 12. Duben, 1964	16:01 UTC	03d 23h	První testovací let lodi Gemini
Gemini 2	Titan II	GLV-2 12557	19. Leden, 1965	14:03 UTC	00d 00h 18m 16s	Suborbitální let pro ověření tepelného štítu

Start Gemini 6A z rampy 19 s astronauty Walterem Schirrou a Thomasem Staffordem.

[editovat] Pilotované lety

Označení mise	Raketový nosič	Seriové označení	Kapitán	Pilot	Datum mise	Čas startu	Doba letu
Gemini III	Titan II	GLV-3 12558	Grissom	Young	23. Březen, 1965	14:24 UTC	00d 04h 52m 31s
První pilotovaný let, 3 oběhy.
Gemini IV	Titan II	GLV-4 12559	McDivitt	White	3. - 7. Červen, 1965	15:15 UTC	04d 01h 56m 12s
První americký výstup do kosmického prostoru (White) v celkové době trvání 22 minut.
Gemini V	Titan II	GLV-5 12560	Cooper	Conrad	21. - 29. Srpen, 1965	13:59 UTC	07d 22h 55m 14s
První dlouhodobý kosmický let (týden, 120 oběhů). První mise využívající palivové články pro dodávku elektrické energie. Ověrení navigačního systému pro budoucí spojení na oběžné dráze.
Gemini VII	Titan II	GLV-7 12562	Borman	Lovell	4. - 18. Prosinec, 1965	19:30 UTC	13d 18h 35m 01s
Dlouhodobý let (14 dní) pro ověření schopností lidského organismu přežití ve stavu beztíže. Protože došlo k závadě na bezpilotním raketovém stupni Agena, posloužila loď jako pasivní cíl pro spojení s kosmickou lodí Gemini 6A.
Gemini VI-A	Titan II	GLV-6 12561	Schirra	Stafford	15. - 16. Prosinec, 1965	13:37 UTC	01d 01h 51m 24s
První setkání dvou kosmických těles na oběžné dráze s lodí Gemini 7. S tou byl po dobu 5 hodin ve společném letu ve formaci. Vzdálenost 0,3 - 90 m.
Gemini VIII	Titan II	GLV-8 12563	Armstrong	Scott	16. Březen, 1966	16:41 UTC	00d 10h 41m 26s
První spojení dvou kosmických těles na oběžné dráze s bezpilotním raketovým stupněm Agena. V důsledku závady na orientačním stupni lodi Gemini došlo k nekontrolovatelnému roztočení obou těles. Po odpojení lodi od stupně Agena došlo k nouzovému přistání, prvnímu v americké historii kosmických letů.
Gemini IX-A	Titan II	GLV-9 12564	Stafford	Cernan	3. - 6. Červen, 1966	13:39 UTC	03d 00h 21m 50s
Pro poruchu na pasivním cílovém tělesu Agena byly provedeny celkem 3 různé přibližovací manévry bez konečného spojení. V průběhu letu byl proveden 2hodinový výstup do kosmického prostoru.
Gemini X	Titan II	GLV-10 12565	Young	Collins	18. - 21. Červenec, 1966	22:20 UTC	02d 22h 46m 39s
Po spojení lodi Gemini s cílovým tělesem Agena byl využit motor Ageny pro zvýšení oběžné dráhy komplexu. V průběhu letu byl na dobu 49 minut otevřen průlez kosmické lodi čehož Collins využil k vykonání 39minutového experimentu na povrchu tělesa Agena, tedy ve volném kosmickém prostoru.
Gemini XI	Titan II	GLV-11 12566	Conrad	Gordon	12. - 15. Září, 1966	14:42 UTC	02d 23h 17m 08s
Po spojení s cílovým tělesem Agena byl využit motor Ageny pro zvýšení oběžné dráhy komplexu na rekordní výšku 1189 km. V rámci 2hodinového otevření průlezu kosmické lodi provedl Gordon 33´minutový výstup do volného kosmického prostoru.
Gemini XII	Titan II	GLV-12 12567	Lovell	Aldrin	11. - 15. Listopad, 1966	20:46 UTC	03d 22h 34m 31s
Závěrečný let programu. Po spojení s cílovým tělesem Agena vykonal Aldrin rekordní výstup do kosmického prostoru v trvání 5 hodin.