Psárka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Psárka |
||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Psárka luční (Alopecurus pratensis)
|
||||||||||||||
Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
Psárka (Alopecurus) je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Jedná se o jednoleté nebo vytrvalé byliny. Jsou trsnaté nebo s oddenky, výběžky nebo jsou poléhavé. Stébla dorůstají výšek zpravidla 10-110 cm. Čepele listů jsou ploché nebo svinuté, 0,7-10 mm široké, na vnější straně listu se při bázi čepele nachází jazýček, 1-6 mm dlouhý. Květy jsou v kláscích, které tvoří latu, která je klasovitě, hlávkovitě či do vejčitého tvaru stažená. Klásky jsou zboku smáčklé, za zralosti opadavé i s plevami, jednokvěté. Na bázi klásku jsou 2 plevy, které jsou přibližně stejné, bez osin. Pluchy často vakovitě či trubkovitě objímají květ, jsou osinaté, osina je kolénkatá. Plušky zpravidla chybí, vzácněji jsou přítomny, ale i pak jsou velmi redukované, bez osin. Plodem je obilka, která je okoralá. Celkově je známo asi 36 druhů, které najdeme hlavně v Evropě, Asii a v mírném pásu Jižní Ameriky, místy se vyskytují i adventivně.
[editovat] Druhy rostoucí v České republice
V České republice rostou 4 druhy z rodu psárka (Alopecurus). Hojným druhem je psárka luční (Alopecurus pratensis), která je významnou luční trávou. Roste spíše na živinami bohatších a vlhčích loukách, hojně je také přisévána do kulturních luk. Psárka plavá (Alopecurus aequalis) je vlhkomilný až mokřadní druh. Podobná stanovičtě obsazuje i psárka kolénkatá (Alopecurus geniculatus), která má na rozdíl od předchozího druhu mnohem delší a vyčnívající osiny. Psárka polní (Alopecurus myosuroides) pochází ze západní a jižní Evropy a je to polní plevel, v ČR je nalézána jen vzácně.
[editovat] Literatura
Květena ČR: 8 díl, vyjde snad v příštích letech.
- Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha