Punk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Punkeři

Punk [pank] je hudební a životní styl.

Anglicky toto slovo znamená nesmysl, výtržník. Toto označení se používalo pro nekvalitní hudbu. Punk jako hnutí vznikal postupně, přesto za jeho vznik bývá zpravidla označován rok 1976. Především v Anglii tento styl nebyl chápán pouze jako hudební záležitost, ale i jako věc životního stylu. Punkeři se pak programově stavěli proti společnosti a propagovali protikladný životní styl, kdy kritizovali především přetvářku a „honbu za penězi“. Tento životní styl během krátké doby vedl k určité pasivitě a s hnutím se často šířily drogy. Stěžejním heslem punku je No Future! - žádná budoucnost. Ze strany vyznavačů punku se lze často setkat s tvrzením, že základem punku je provokace.

Obsah

1 Hudba a tanec
2 Punk a móda
- 2.1 Punk a módní prvky obleku
3 Punk a jeho původ
4 Punk dnes
5 Weekendpunk
6 Nejznámější světové skupiny
7 Nejznámější české skupiny
8 Viz též

[editovat] Hudba a tanec

Hudebně se punk vrátil k počátkům rocku, tzn. využívání jednoduché melodie zpravidla o třech akordech, v extrémních případech i pouze dvou, akordů a ostrému, většinou satirickému textu. Punková hudba stojí především na textech písní, mají za účel poukazovat na současné problémy doby tak zvaným přímým rychlým a úderným nakopáváním. Za počátek punkového hnutí se často považuje působení skupin Sex Pistols, kterou velice paradoxně svými komerčními myšlenkami proslavil Malcom McLarren, The Clash a Ramones. Ve skutečnosti se o podobný styl již asi o deset let dříve pokoušela řada jiných skupin, např. Stooges či Velvet Underground, které se s ním ovšem neprosadily.

V bývalém východním bloku patřila punková hudba mezi zakázané proudy, přesto i zde vznikala řada skupin, které ji napodobovaly (např. HNF, FPB). Po pádu komunismu se tento hudební a životní styl začal prosazovat i zde.

S punkovou hudbou je spojen i speciální chaotický tanec - pogo, který vyšel z klasického poskakování na místě. Tento "antitanec" vymyslel sám Sid Vicious. Účastníci tohoto tance se snažili dopadnout vždy zpět na místo, odkud vyskočili. S nadsázkou by se dalo říci, že se pogo tančí na každém koncertu popové kapely. V dnešní době pogo tanec nemá určená přesná pravidla. Uplatňuje se při něm prudké kývání hlavou, máchání rukama, skákání v rytmu bicích (nebo i mimo rytmus) a zběsilá interakce s ostatními tanečníky. Neodmyslitelné je i zdvihání většinou pravé ruky ozdobené stahovákem sevřené v pěst.

[editovat] Punk a móda

Takto může vypadat účes „číro“

Hlavním cílem oblékání příslušníků punkového hnutí bylo od počátku především šokovat ostatní. V počátcích u mnoha punkových skupin proto najdeme svastiky (obrácenou svastiku používali nacisté jako hákový kříž). Později, když se punk dostal do pozice odpůrců fašismu, četní členové toto chování omlouvali tím, že cílem bylo pouze šokovat, mnozí odborníci se ale domnívají, že se jednalo o jistý souhlas s některými rasistickými myšlenkami.

Brzy se vyvinul jiný styl oblékání, jehož vyznavači chodili oblečeni ve špinavých, roztrhaných jeansech a v triku s nášivkou nějaké populární punkové skupiny (velmi často The Exploited či Sex Pistols). Velmi častým doplňkem byla bunda křivák a boty kanady. Vše bylo doplněno velkým množstvím spínacích špendlíků. Punková móda vyvinula i speciální účesy - kohouta (číro, píla), bodliny nebo rozcuchané vlasy.

V průběhu 90. let 20. století došlo k rozvoji subkultur a hudebních stylů ovlivněných punk rockem. V souvislosti s tím došlo i k uvolnění vztahu mezi hudební a módní stránkou subkultury - jinými slovy, každý se chová svobodně, a poslech nejrůznějších hudebních směrů vycházejících z punk rocku už není tak často spojován s nějakým konkrétním image nebo stylem oblékání.

[editovat] Punk a módní prvky obleku

Český pankáč

Punkeři jsou specifičtí svojí části oděvu. Každá jeho část má pro punkery nějaký smysl nebo hluboký ideologický význam. Prvky na jejich oblečení nejsou bezúčelné a většinou na něco poukazují.

Číro je identický znak, s nímž se většina punkerů ztotožňuje, má významů hned několik. Kromě již výše zmiňovaného šokování byl jeho prvotní význam odlišit se od hnutí skinheads, kteří měli hlavu vyholenou úplně. Číro má být také přirováním indiánskému bezstarostného životu „po svém“, který ukončil příchod moderní civilizace.

Obojek lze u některých vyznavačů punku spatřit jako módní doplněk . Většinou bývá ozdobený kovovými hroty či jinými ornamenty specifickým pro tento styl. Má být symbolem poukázání na otroctví společnosti všech státních zřízení a systémů bez vůle občanů se rozhodnout bez toho, aniž by za ně museli rozhodovat jiní. Ať už se jednalo o otroctví, monarchie, republiky, fundamentalismu, fašismu nebo demokracie.

Roztrhané triko a jeanse mají za účel provokovat v lidech myšlenku, aby je neposuzovali podle stylu oblékání. Přinutit je zamyslet se, zda charakter člověka utváří jeho duševno nebo jeho zevnějšek.

Dnes se objevuje stále víc lidí, kteří berou punk jen jako módu a ne jako životní styl. Poukazují tím například na tzv. „šampony“, kteří si na hlavě gelují „číro“, které vlastně ani čírem není. Pravé číro je jeden jediný pruh vlasů na hlavě, zbytek hlavy je vyholen.

[editovat] Punk a jeho původ

Část názorových proudů, módy a stylu oblékání pro punk pocházela od členů subkultury vyskytující se ve Velké Británii v 70. letech 20. století a zvané skinheads. Odtud si ponechali těžké boty a vystupování proti modernizaci společnosti, touze po penězích a proti amorálním duševním hodnotám. Nesouhlasili však s jednou ideologickou myšlenkou hnutí skinheads, a to vyzdvihnout jenom část rasově evropsky orientovaných spoluobčanů. Punkeři nerozlišovali druh vyznání, národnost, místo původu, pracovní zařazení ani barvu kůže. Potřebovali se ale nějak odlišit od výchozí skupiny, čehož dosáhli právě vytvořením pruhu uprostřed hlavy tzv. číra. Různých subkultur v hudbě, oblékání a životním stylu, které se tak či onak ovlivňovaly, ale na konci 70. a začátkem 80. let existovala celá řada - nejen skinheads (kteří sami o sobě zase nahrazovali jiný předchozí styl zvaný mods - neboli „modernisti“). Punk-rockeři ve skutečnosti zřejmě měli nějaký vztah i ke starší subkultuře Britských ostrovů zvané rockers (v podstatě šlo o motocyklové gangy).

[editovat] Punk dnes

Punk se jen stěží dá označit za ideologický směr. Protože to není ani tak ideologický, jako spíše umělecký směr, tak ani není možné diskutovat o tom, že by jeho myšlenky byly nerealizovatelné. Nicméně u některých punkerů lze najít nejrůznější ideály vesměs anarchistického charakteru - včetně snahy o ochranu životního prostředí, boje za práva zvířat nebo nejrůznějších utlačovaných skupin a menšin, apod. Někdy se v textech ostře vystupuje proti globalizaci a ziskům nadnárodních společností. Vědecký nebo technický pokrok je někdy kritizován, ale na druhou stranu existují vzdáleně příbuzná myšlenková hnutí, jako např. kyberpunk.

[editovat] Weekendpunk

V dnešní době je čim dál tim více lidí kteří berou punk jenom jako módu. Myslí si že když budou poslouchat punk a chodit punkově oblečení, tak budou největší punkáči. Tito lidé si jenom hrají na punkáče přitom neví nic. A ještě ke všemu poslouchají komerční pokusy o punk, které s punkem nemají nic společného. Např. Green Day, Off Spring, Tokio hotel atd. Ale není to jenom o oblečení. Kvůli těmto lidem punk postupně zaniká. Protože když na nějaký festival jede polovina lidí, kteří nemají o punku ani zdání, tak to postrádá smysl.