Raoul de Bragelonne

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Raoul, vikomt de Bragelonne je fiktivní postava z knih Alexandra Dumase st. - Tři mušketýři po dvaceti letech a Tři mušketýři ještě po deseti letech aneb vikomt de Bragelonne.

[editovat] Základní informace:

Jméno: Raoul, vikomt de Bragelonne

Bydliště (převážně): zámek Bragelonne u Bloisu

Majetek: zámek Bragelonne, Porthos mu také odkázal své rozlehlé panství - jenže v té době už byl Raoul zřejmě mrtev

Otec:hrabě de la Fére, alias Athos (ale nejdřív vystupoval jen jako jeho pěstoun)

Matka: paní de Chevreuse, alias Marie Michon (bývalá přítelkyně Anny Rakouské a milenka Aramise)

narozen: cca 18. července 1634 (jeho rodiče se „setkali“ 11. 10. 1633)

nejlepší přítel: hrabě de Guiche (setkali se, když bylo Raoulovi 15)

jiní přátelé: spíš v Anglii, třeba vévoda z Buckinghamu ml. nebo Mary Graffton, důstojníci od de Beauforta a samozřejmě Athosovi nejlepší přátelé

„povolání“: voják…(nebo jak to říct), nejdřív u prince de Condé, pak u krále Ludvíka XIV.

znalost jazyků: francouzština, angličtina, španělština, italština a němčina určitě, tipla bych ještě latinu

láska: Louise Francoise de La Baume LeBlanc de la Valliére (ve filmu Muž se železnou maskou Christine Balfour/Bellefort)

smrt: Po zradě Louise, která se stala královou milenkou odjel s vévodou de Beaufortem do války s Araby, kde měl v úmyslu zemřít. V zápalu boje neslyšel volání o ústupu, zůstal sám a byl zasažen. Přesto lékař prohlásil, že pokud se nějakou dobu nepohne, bude žít. Pozdě odpoledne všichni už odešli, protože mysleli že si odpočinul. Později ho našli ležet v tratolišti krve s kadeří plavých vlasů v ruce… Bylo mu tak cca 26.

Existoval i skutečný Raoul de Braguelongue, ale jeho otec se jmenoval jinak. Skutečně byl zamilován do de la Valliére a zemřel kvůli nemoci srdce (tj. měl slabé a nemocné srdce). Dumas to taky použil, když Buckingham říká Raoulovi, že když se vrátí do Francie, hrozí mu velmi vážná nemoc srdce…

[editovat] Několik herců, kteří ho hráli ve filmu

Peter Sarsgaard (Muž se železnou maskou, 1998) C. Thomas Howell (Návrat mušketýrů, 1989) Georges Marchal (Il visconte di Bragelonne, 1954)

[editovat] Životopis dle knihy:

Narodil se okolo 18. července 1634, jako syn hraběte de la Fère a vévodkyně de Chevreuse.

Vyrostl na zámku Bragelonne u Bloisu a přátelil se s Louise, dcerou markýze de la Vallière. Když mu bylo patnáct a Louise sedm, uviděla ho jednou jak jede na koni, chtěla ho pozdravit a učinila chybný krok. Od té doby kulhala, což se později stalo terčem posměchu de Wardese. Raoula trápila myšlenka, že by to mohlo být jeho vinou.

Ten den se také seznámil s d´Artagnanem a dostal „lekci“ v šermu. V této době Athos ještě vystupoval jako jeho poručník, ne otec.

V době, kdy se připravoval útěk pana de Beaufort, jel Athos s Raoulem do Paříže. Ze začátku Paříž na Raoula zapůsobila pouze prostředním dojmem… Athos ho zde seznámil s paní de Chevreuse, kterou si Raoul velmi oblíbil, ačkoli se nikdy nedozvěděl, že je jeho matkou. Také zde navštívil „večírek“ u Scarrona, kde potkal „krásnou Indiánku.“ Tou byla Francoise d´Aubigné, která mu „podivnou hrou myšlenek připomněla Louise.“ Ovšem, i Francoise se později stala milenkou krále - ten měl zřejmě s Raoulem stejný vkus, co se týče žen…

Poté jede Athos s Raoulem do Saint - Denis a během cesty je Raoul poučován ohledně jezdectví, šermu, střelby…jak je Athosovým zvykem. V Saint - Denis u královské hrobky pak na Athosův pokyn přísahá Raoul věrnost králi a dostává Athosův kord. No a pak je Raoul poslán do Flander k princi de Condé, spolu se sluhou Olivainem.

Na řece Oise spatří prám, který strhla voda a jezdce, který spadl do vody a neumí dobře plavat. Zachrání ho, a tak se seznámí s hrabětem de Guiche, svým budoucím nejlepším přítelem.

Dále následuje potyčka se Španěly, při které je Raoul nejdřív zraněn na levé ruce a posléze uvězněn pod zastřeleným koněm - a nyní ho zase zachraňuje de Guiche, který zde taky zajme zajatce.

Během další cesty naleznou polomrtvého, bývalého béthúnského kata - který kdysi popravil Mylady de Winter. Na jeho přání mu seženou zpovědníka, podivného kněze. Raoul má z něj pocit jako z jedovatého hada, kterého je nutno zašlápnout, bohužel se ale ovládne…Kněz je ve skutečnosti syn Mylady a kata zabije, poté způsobí spoustu problémů i čtyřem mušketýrům. (Nakonec je zabit Athosem)

To ale Raoul a de Guiche netuší a pokračují k princi, kterého informují o Španělech. Protože je potřeba více informací, navrhne Raoul výslech zajatce a sám ho pomocí své znalosti jazyků usvědčí, k jakému národu patří. Princ ho jmenuje svým tlumočníkem a darujeme mu nového koně. Raoul se zúčastní bitvy u Lensu a také slouží jako posel.

Později nese dopis vyhoštěné anglické královně a seznámí se s její dcerou, princeznou Henriettou (Jindřiškou Anglickou). U královny je v té době i lord de Winter, který má tak možnost navázat ztracený kontakt se čtyřmi mušketýry, svými přáteli. Raoul se na den vrací do Bloisu a Athos, Aramis a de Winter mezitím vypraví do Anglie na pomoc Kralovi I.

Po návratu do Paříže se Raoul zúčastní zatýkání Broussela, protože slyší výkřiky „Ve jménu krále.“ Mmj dostane do hlavy květináčem. Vyvede ho od tam tud d´Artagnan a upozorní ho, že nebránil krále, ale Mazarina. Navíc pomohl zatknout frondéra a to by Athose, jenž je sám frondérem, nepotěšilo. D ´Artagnan sám ale zas tak výhrady nemá, protože slouží Mazarinovi. Takže Raoulovi doporučí, ať pilně fronduje a zanechá ho totálně zmateného. Pak se také zmíní o Athosově odjezdu do Anglie.

Během povstání tedy poslouchá jen prince, jak má nakázáno. Právě když jede se zprávou pro Mazarina, spatří boje o Charenton a navíc zjistí, že ho zde hledal jistý hrabě de la Fére, vrhne se tedy do boje - přímo na Aramise a Athose. Naštěstí ho poznají a „zajmou.“ Taky mu zabaví zprávu, která pojednává o potřebě posily k zvládnutí jisté dvojice - Porthose a d´Artagnana…

Nakonec se vrací Athos do Bloisu a Raoul zůstává u prince de Condé…

O přibližně deset let později přináší Raoul dopis o příjezdu krále do Bloisu a znovu se setkává po dlouhé době s Louise, kterou stále miluje. Seznámí se zde i s její vychytralou přítelkyní Aurou de Montalais.

Poté ještě, po víc jak roce, navštíví Athose, který ho znovu upozorňuje, že si nepřeje, aby se s Louise stýkal…což Raoula moc netěší.

Když se zase jednou vrací z Vincennes s padesáti svěřenými dragouny, opět potká d´Artagnana. Společně zachrání dva muže odsouzené k oběšení, které chce lůza upálit zaživa. Bohužel nevědí, že to byla jen zástěrka a že zmařili poslední naději na jejich útěk… Král pak Raoula přeřadí od de Condého k sobě.

Pak jedou s de Guichem naproti Henriettě, snoubence králova bratra. Před tím ještě upozorní de Wardese, ať neuráží d´Artagnana…

Henriettu doprovází i Buckingham ml., se kterým se zpočátku hádají - on je totiž zamilován do princezny a vidí konkurenci v podobně postiženém de Guichovi - nakonec se ale stanou dobrými přáteli.

De Wardes po cestě opět uráží, tentokrát Raoula jakožto „bastarda“. Ten ho zbaví kordu a přehodí přes zábradlí, protože je vyslancem krále a nesmí se bít, jinak by ho asi zabil…

V Paříži Raoul s úžasem zjišťuje, že Louise je jednou z dvorních dam Henrietty. Protože se bojí, aby mu jí dvůr nepokazil, rozhodne se s ní oženit. Vymůže si souhlas od Athose a ten tedy požádá krále, nicméně král nesouhlasí, protože se mu vikomt zdá mladý a Louise ne úplně nejlepší, navíc vidí, že Athosovi to taky není po chuti.

Mezitím Raoul varuje de Guiche před láskou k Henriettě, která by byla šílenstvím. Pak opět nastupuje de Wardes a jeho kecy, až je d´Artagnan nucen si to s ním vyříkat přede všemi a donutit ho omluvit se Raoulovi. De Wardes zuří, protože už se s ním nikdo nechce bít - až nakonec souhlasí Buckingham.

Zároveň vzniká „vztah“ mezi králem Ludvíkem Čtrnáctým a jeho švagrovou Henriettou, aby ho ale zamaskovali, rozhodnou se vybrat jednu dvorní dámu, která bude hrát „jakolásku“ krále. Henrietta určí Louise… Jenže Louise krále dávno miluje, protože Raoul je pro ní jen přítelem. A král se do ní také, alespoň na čas, zamiluje.

Raoul je odeslán jako posel do Anglie s prosbou ke králi Karlovi Druhému, aby ho tam zdržel co nejdéle, vzbudil v něm lásku k Anglii a nějaké anglické ženě…

Ke dvoru ve Francii se zas vrací de Wardes, který se konečně zotavil z ran od Buckinghama. Potkává se na cestě s Raoulem a činí narážky na Louise, proto Raoul píše de Guicheovi. Tomu se to nelíbí, ovšem de Wardes uráží Louise i u dvora. Proto se s ním de Guiche bije za vikomta.

Zatím v Hampton - Courtu Raoul smutní po Louise. Společnost mu dělá Mary Grafftonová, která je do něj zamilovaná. Právě, když Mary začne doufat, že by se do ní snad někdy mohl zamilovat, přijde dopis od Henrietty. Ta vybízí anglického krále, svého bratra, ať Raoula okamžitě pošle do Francie… Raoul se tedy vrací s neblahým tušením.

Nejdříve navštíví de Guiche, který mu vypoví stručně a šetrně co se děje. Pak jde za d´Artagnanem aby se dozvěděl víc, ten mu ale nehodlá nic prozradit, protože ho nechce ranit. Do třetice si ho pozve Henrietta, která se ho nejdřív snaží donutit k otázkám, ale Raoul se nenechá vyprovokovat, ačkoliv už si je Louisinou nevěrou skoro jistý. Henrietta mu tedy ukáže tajnou chodbu z Louisina pokoje do jiného bytu a podá mu jasné důkazy, že je Louise královou milenkou.

Nemůže-li se bít s králem, zbývá jeho přítel, kterému byt naoko patří. Nechce ho ale vyprovokovat sám, kvůli zákazu soubojů, požádá tedy Porthose, aby mu ho pomohl vyprovokovat. To se povede.

Mezitím d´Artagnan napsal vše, co věděl Athosovy v obavách o Raoula. Athos přijíždí a láme svůj kord před králem…

Raoulův souboj se nekoná, protože je prozrazeno místo konání. Nakonec Raoul poslechne Athose a d´Artagnana a odjíždí z Paříže. Král je na krátkou dobu zaměněn za své dvojče, muže se železnou maskou. Ten má v úmyslu udělat vše proto, aby se Louise vrátila k Raoulovi….ovšem on sám se vrací do masky.

Raoul je v té době v Bragelonne, opět s Athosem. Na krátkou dobu se zde zastaví Aramis a Porthos, pronásledovaní králem. Právě oni stáli za záměnou…

Dále se zastavuje vévoda de Beaufort a nechá se Raoulem přemluvit a udělá z něj svého pobočníka v nadcházející bitvě proti Arabům.

Raoul se jede rozloučit s de Guichem, kterého přistihne s Henriettou. Slíbí mu, že u něj je jeho tajemství v bezpečí, protože jede zemřít.

Pak odjíždí s Athosem do Toulounu, jednak protože plní svou povinnost a rekvíruje plavidla pro výpravu, druhnak proto, že se tam má zdržovat d´Artagnan.

Nejdříve jsou s Athosem málem zastřeleni a pak je zachraňuje d´Artagnan když je označí za negramotné Španěly. Omylem totiž zjišťují totožnost muže se železnou maskou. Athos řekne Raoulovi, že jen ten má právo být nešťastný…

Nakonec nadchází loučení. S d´Artagnanem, kterému dá Raoul dopis pro Louise, aby jí ho dal v den, kdy se dozví o jeho smrti. A s Athosem, který mu vypráví o opravdovém přátelství.

Nakonec Raoul vyšplhá na admirálské lanoví a dlouho Athosovi mává…A to je poslední chvíle, kdy se objevuje v příběhu.

Pak už jen přijde dopis od pana de Beaufort. Vypráví, jak v zápalu boje Raoul neslyšel znamení k ústupu a bojoval dál. Zastřelili pod ním raději koně, ale on šel dál, až ho obklíčili a padl k zemi. Nicméně lékař prohlásil, že bude žít, když se nepohne. Vše vypadalo v pořádku a tak později všichni odešli. Nakonec se ozval strašlivý výkřik lékařova pomocníka. Raoul ležel na zemi v tratolišti krve a v ruce držel kadeř plavých ženských vlasů…

Raoula a Athose pohřbili v kapli zámeckého parku v Bragelonne. Dopis Louise nedostala, protože d´Aratgnan si myslel, že není hodná toho, aby ho četla. Později spatří u kaple samotnou postavu, která klečí a modlí se. Louise. „Vy zde?“ řekl kapitán temným hlasem. „Madame, raději bych vás viděl v zámku a ve svatebním rouchu ozdobeném květy. Vy byste dnes nemusela plakat, ti dva nemuseli zemřít a já bych byl šťastný, že mám stále ještě přátele!“

Životopis převzatý z [1], kde je možno najít další informace…:)