Rošáda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rošáda [rɔˈxɑːdə, rɔˈʃɑːdə] je vláštní tah v šachu, při kterém táhne zároveň král a věž. Je to jediný tah, při kterém se zároveň pohybují dvě figury stejné barvy. Cílem rošády je přesunout krále na bezpečnější pozici na šachovnici a zároveň vyvinout svou vlastní věž.

[editovat] Definice

malá rošáda - královské křídlo: O-O

velká rošáda - dámské křídlo: O-O-O

Král, kterým se při provádění rošády táhne nejdříve, udělá dva kroky ve směru věže. Pak krále tato věž přeskočí a postaví se na sousední pole. Při tom se rozlišuje mezi krátkou a dlouhou rošádou. Pokud se pohybuje král a bližší věž na královském křídle, jedná se o krátkou rošádu - v šachové notaci se snačí symbolem 0-0. Při tahu krále a vzdálené věže na dámském křídle se jedná o dlouhou rošádu - v šachové notaci se značí symbolem 0-0-0.

Existují celkem 4 možné rošádové tahy:

Ke1-c1 a Va1-d1 (dlouhá bílá rošáda)
Ke1-g1 a Vh1-f1 (krátká bílá rošáda)
Ke8-c8 a Va8-d8 (dlouhá černá rošáda)
Ke8-g8 a Vh8-f8 (krátká černá rošáda)

Rošáda může být provedena pouze tehdy když

králem nebylo ještě táhnuto
s příslušnou věží nebylo ještě táhnuto
mezi králem a věží nestojí žádná jiná figura
král nesmí přejít přes žádné pole, které ohrožuje nepřátelská figura (byl by v šachu)
král před provedením a po provedení rošády nestojí v pozici šach

Věž může přecházet nebo může být ohrožena nepřátelskou figurou. Rošáda patří mezi tahy králem. Pokud hráč neprovede rošádu v souladu s pravidly a soupeř tuto skutečnost reklamuje, musí hráč namísto rošády provést jiný tah králem (například může udělat rošádu na opačnou stranu). Pokud není možná žádný jiný tah králem v souladu s pravidly, může udělat libovolný jiný tah (tzn. že nemusí nezbytně hrát věží).

Pokud neplatí podmínka (1) a (2), je zakázáno provést příslušnou rošádu navždy (do konce partie). Pokud nejsou splněny podmínky (3) až (5) je zákaz udělat rošádu pouze dočasný.

[editovat] Zvláštnosti

rošáda je jediný tah, při kterém se současně pohybují dvě figury stejné barvy
je to jediný tah, při kterém nemůže být odstraněna ze šachovnice žádná figura
pokud nepočítáme tah en passant, je rošáda jediným tahem, kde podmínky pro jeho provedení určuje minulost hrané partie (bylo nebo nebylo táhnutou určitou figurou)
dvě zcela identická postavení figur, ale s rozdílnými právy provést rošádu, se chápou od roku 1964 dvě různá postavení
nelze žádným způsobem vrátit v další postavení figur do postavení před provedením rošády
je to jediný tah, kdy může věž při svém pohybu přeskočit jinou figuru (krále)
mimo odtažného šachu je to jediný tah, kdy lze dát tahem krále šach nebo mat.

[editovat] Smysl rošády

V počáteční fázi šachové partie se obvykle hraje o vládnutí středu šachovnice. Středoví pěšci jsou vysunuti vpřed a král je bez jejich ochrany ve středu šachovnice v nebezpečí. Věže v této fázi hry stojí uvězněny na okraji šachovnice. Rošáda je velmi dobrý způsob, jak se vypořádat s těmito slabinami. Jediným tahem lze krále skrýt na kompaktní obranou řadu pěšců a zároveň rychle dostat do hry jednu z věží.

Krátká rošáda bývá považována za bezpečnější než dlouhá rošáda. Při dlouhé rošádě je trochu obtížnější bránit dlouho řadu pěšců, neboť např. pěšec ve sloupci a není vůbec chráněn. Obvykle bývá 8 malých rošád v 10 partiích. Dlouhá rošáda se používá jen zřídka.

Pokud provedou bílý a černý rošády na opačné strany (jako se často stává v tzv. dračích variantách), následuje obvykle velmi prudký boj, neboť protivník může nasadit do útoku řadu pěšců bez nebezpečí oslabení pozice vlastního krále.