Rodopsin
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rodopsin, ang. rhodopsin, znám jako zrakový purpur, je zrakový pigment citlivý na světlo nacházející se v tyčinkách sítnice komorového oka obratlovců, hlavonožců a některých členovců.
[editovat] Chemie rodopsinu
Rodopsin je složen z proteinové složky opsinu a karotenové složky retinalu. Část rodopsinu se po absorbci fotonu mění na bathorodopsin, lumirodopsin, metarodopsin I. a metarodopsin II. Druhá část rodopsin se rozkládá na skotopsin a all-trans retinal. Tento rozpad je zodpovědný za vznik receptorového potenciálu, vzniku akčního potenciálu v očním nervu a následnému dodání informace do mozku. Tato reakce je zapříčiněna dopadem fotonů na sítnici (přechod ze tmy na světlo).
Poté (bez přidávání enegrie fotonem) probíhá zpětná reakce vzniku rodopsinu: all-trans retinal se mění za pomoci retinal izomerázy na 11-cis retinal, který se váže se skotopsinem a vzniká opět rodopsin. Zpětná syntéza na rodopsin je zapříčiněna nedostatkem světla (přechod ze světla do tmy).
[editovat] Vitamín A
Přeměna all-trans retinalu na 11-cis retinal probíhá lépe za přítomnosti vitamín A1 (retinol). Vitamín A1 se také syntetizuje z retinalu (= aldehyd vitaminu vitamín A1), který vzniká při rozpadu rodopsinu. Při nedostatku vitamínu A1 se špatně zpětně produkuje rodopsin a to se projevuje šeroslepostí. Z toho vyplývá, že staré moudro našich babiček: "Jez mrkvičku, abys dobře viděl." je pravdivé.
