Roger Federer
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Roger Federer (* 8. srpna 1981 Basilej) je profesionální švýcarský tenista.
Roger Federer jako první hráč po Matsovi Wilanderovi vyhrál tři ze čtyř možných grandslamových turnajů v jedné sezóně. V letech 2003, 2004, 2005 a 2006 zvítězil na Wimbledonu a v letech 2004, 2005 a 2006 na US Open.
[editovat] Životopis
Roger Federer se narodil v malém městě Binningen (blízko Basileje) rodičům Robertovi a Lynette Federerovým. Jeho otec je Švýcar, matka pochází z jižní Afriky. Vyrostl v Münchesteinu na okraji Basileje. Federer má starší sestru Dianu.
Jako svůj mateřský jazyk uvádí němčinu, ale mluví také plynule anglicky, francouzsky a trochu švédsky.
V prosinci 2003 spoluzaložil The Roger Federer Foundation, která organizuje projekty na podporu znevýhodněných dětí, zejména v jižní Africe.
V dubnu 2006 byl Federer jmenován jako Goodwill Ambassador pro organizaci UNICEF, která pomáhá chudým dětem z celého světa. Jeho první oficiální cestu uskutečnil 23. prosince 2006 do Tamil Nadu v Indii, oblasti, která byla zdevastována vlnou tsunami 26. prosince 2004.
[editovat] Tenis
Federer začal hrát tenis v šesti letech. Až do dvanácti hrál souběžně s tenisem také fotbal, poté si vybral tenis jako hlavní sport. Ve čtrnácti letech se stal tenisovým šampiónem Švýcarska a byl vybrán aby trénoval v Swiss National Tennis Center v Ecublens.
Na tenisový okruh ITF vstoupil v červenci 1996.
V roce 1998 vyhrál juniorský Wimbledon a Orange Bowl. V červenci 1998 vstoupil na okruh ATP.
Ve švýcarském daviscupovém týmu debutoval v roce 1999 a rok zakončil jako nejmladší hráč v první stovce žebříčku ATP.
V roce 2000 se dostal do semifinále na olympijských hrách v Sydney a v boji o bronz prohrál s Arnaudem di Pasqualem z Francie. Byl také ve finále v Basileji a Marseille.
První titul na okruhu ATP získal v roce 2001 v Miláně. V tomtéž měsíci vyhrál tři zápasy v Davis Cupu a díky němu Švýcarsko porazilo USA 3-2. Později se dostal do čtvrtfinále Wimbledonu, přičemž porazil i bývalého vítěze Peta Samprase, a rok zakončil na třinácté příčce žebříčku.
V roce 2002 se dostal do prvního finále ATP Masters Series na Miami Masters, kde prohrál s Andre Agassim. Své další finále v Hamburku vyhrál. Také vyhrál oba daviscupové singlové duely proti bývalým světovým jedničkám Maratu Safinovi a Jevgeniji Kafelnikovi. Přestože ve Wimbledonu, US Open i French Open vypadl v počátečních kolech, zakončil rok jako šestý v ATP Champions Race a kvalifikoval se tak na závěrečný Masters Cup. Tam v semifinále prohrál s Lleytonem Hewittem.
Rok 2003 Federer začal vítězstvím turnajů v Dubaji a Marseille. V Mnichově vyhrál, aniž ztratil set, ale na French Open vypadl v prvním kole. 6. července 2003 porazil Marka Philipoussise a vyhrál svůj první grandslamový titul ve Wimbledonu jako první švýcarský tenista, kterému se to podařilo. Během turnaje ztratil jen jeden set. Vyhrál také čtyři daviscupová utkání a dovedl śvýcarský tým do semifinále Světové skupiny. Rok 2003 zakončil vítězstvím na Masters Cupu v Houstonu a umístěním na druhé příčce žebříčku. V prosinci ukončil svou spolupráci s Peterem Lundgrenem, který byl jeho koučem čtyři roky.
V roce 2004 předvedl jednu z nedominantnějších a nejúspěšnějších sezón v otevřené éře moderního mužského tenisu. Vyhrál tři ze čtyř Grand Slamů, neprohrál s nikým z první desítky a vyhrál každé finále, do kterého postoupil. Poprvé vyhrál Australian Open, když ve finále porazil Marata Safina, obhájil titul ve Wimbledonu (ve finále porazil Američana Andyho Roddicka) a po výhře nad Lleytonem Hewittem vyhrál také první titul na US Open. Rok zakončil druhým vítězstvím v řadě na Masters Cupu v Houstonu. Za rok vyhrál 74 zápasů, jen 6 prohrál, celkem získal 11 titulů. Získal ocenění ITF Tennis World Champion a Laureus World Sportsman of the Year, kde porazil hvězdy jako Valentino Rossi, Michael Phelps, Lance Armstrong nebo Michael Schumacher. Během roku 2004 neměl kouče, až v roce 2005 na neurčito angažoval bývalého australského tenistu Tonyho Roche, aby ho koučoval (pouze na částečný úvazek).
V roce 2005 se dostal do semifinále Australian Open, kde podlehl pozdějšímu vítězi Maratu Safinovi v pětisetovém zápase, který trval více než čtyři hodiny. Vyhrál turnaje ATP Masters Series v Indian Wells (ve finále porazil Australana Lleytona Hewitta) a v Miami (ve finále zvítězil nad Rafaelem Nadalem ze Španělska). Vyhrál třetí titul v Hamburku, když ve finále porazil Francouze Richarda Gasqueta, kterému předtím podlehl na AMS v Monte Carlu. Na French Open prohrál v semifinále s pozdějším vítězem Nadalem ve čtyřech setech. Úspěšně obhájil wimbledonský titul, kdy ve finále stejně jako v roce 2004 porazil Andyho Roddicka. Roddicka porazil také ve finále AMS v Cincinnati, čímž získal svůj čtvrtý AMS titul v roce, zároveň vyhrál celou americkou sérii a stal se prvním tenistou, který vyhrál čtyři tituly v jedné sezoně. Na cestě k druhému vítězství na US Open (ve finále porazil Agassiho ve čtyřech setech) ztratil pouze dva sety. Titul na Masters Cupu neobhájil, v pětisetovém finále, které trvalo čtyři a půl hodiny, prohrál s Argentincem Davidem Nalbandianem.
V lednu 2006 Federer vyhrál Australian Open, když ve finále porazil Kypřana Marcose Baghdatise a získal tak svůj třetí Grand Slamový titul v řadě. V březnu obhájil svá vítězství na turnajích v Indian Wells a v Miami, stal se prvním tenistou, který vyhrál oba turnaje zároveň dvakrát po sobě. Na French Open prohrál ve finále s Rafaelem Nadalem ve čtyřech setech. Ve Wimbledonu prošel přes Richarda Gasqueta, Tima Henmana, Nicolase Mahuta, Tomáše Berdycha, Maria Ančiće (poslední tenista, který Federera porazil na trávě - ve Wimbledonu roku 2002) a Jonase Björkmana do finále, aniž by ztratil set. Ve finále porazil Nadala 6-0, 7-6, 6-7, 6-3 a získal čtvrtý wimbledonský titul v řadě (2003-2006), čímž vyrovnal rekord Peta Samprase (1997-2000). Stále je za Björnem Borgem, který vyhrál Wimbledon pětkrát v řadě (1976-1980). Federer vyhrál také Rogers Cup, kde ve finále porazil Richarda Gasqueta 2-6, 6-3, 6-2. Na US Open přešel přes Nikolaje Davyděnka a Jamese Blakea do finále, kde porazil Andyho Roddicka 6-2, 4-6, 7-5, 6-1 a získal tak svůj třetí titul z US Open v řadě. Na Masters Cupu v Šanghaji porazil v základní skupině Davida Nalbandiana, Andyho Roddicka a Ivana Ljubičiće a z prvního místa postoupil do semifinále, kde porazil Rafaela Nadala 6-4, 7-5. Poté ve finále porazil Jamese Blakea 6-0, 6-3, 6-4 a vyhrál svůj třetí titul během čtyř let. V roce 2006 prohrál Federer pouze se dvěma hráči - Rafaelem Nadalem a Andym Murraym na Cincinnati Masters (turnaj v Cincinnati byl jediným turnajem v roce 2006, kde se Federer nedostal do finále).
ATP | Tenisté na prvním místě mezinárodního žebříčku | |
---|---|
Andre Agassi | Boris Becker | Björn Borg | Jimmy Connors | Jim Courier | Stefan Edberg | Roger Federer | Juan Carlos Ferrero | Lleyton Hewitt | Jevgenij Kafelnikov | Gustavo Kuerten | Ivan Lendl | John McEnroe | Carlos Moyà | Thomas Muster | Ilie Năstase | John Newcombe | Patrick Rafter | Marcelo Ríos | Andy Roddick | Marat Safin | Pete Sampras | Mats Wilander |
Wimbledon | Vítězové mužské dvouhry v otevřené éře | |
---|---|
(1968) Rod Laver | (1969) Rod Laver | (1970) John Newcombe | (1971) John Newcombe | (1972) Stan Smith | (1973) Jan Kodeš | (1974) Jimmy Connors | (1975) Arthur Ashe | (1976) Björn Borg | (1977) Björn Borg | (1978) Björn Borg | (1979) Björn Borg | (1980) Björn Borg | (1981) John McEnroe | (1982) Jimmy Connors | (1983) John McEnroe | (1984) John McEnroe | (1985) Boris Becker | (1986) Boris Becker | (1987) Pat Cash | (1988) Stefan Edberg | (1989) Boris Becker | (1990) Stefan Edberg | (1991) Michael Stich | (1992) Andre Agassi | (1993) Pete Sampras | (1994) Pete Sampras | (1995) Pete Sampras | (1996) Richard Krajicek | (1997) Pete Sampras | (1998) Pete Sampras | (1999) Pete Sampras | (2000) Pete Sampras | (2001) Goran Ivanišević | (2002) Lleyton Hewitt | (2003) Roger Federer | (2004) Roger Federer | (2005) Roger Federer | (2006) Roger Federer |
Australian Open | Vítězové mužské dvouhry v otevřené éře | |
---|---|
(1969) Rod Laver | (1970) Arthur Ashe | (1971) Ken Rosewall | (1972) Ken Rosewall | (1973) John Newcombe | (1974) Jimmy Connors | (1975) John Newcombe | (1976) Mark Edmondson | (1977 leden) Roscoe Tanner | (1977 prosinec) Vitas Gerulaitis | (1978) Guillermo Vilas | (1979) Guillermo Vilas | (1980) Brian Teacher | (1981) Johan Kriek | (1982) Johan Kriek | (1983) Mats Wilander | (1984) Mats Wilander | (1985) Stefan Edberg | (1986) Nekonalo se | (1987) Stefan Edberg | (1988) Mats Wilander | (1989) Ivan Lendl | (1990) Ivan Lendl | (1991) Boris Becker | (1992) Jim Courier | (1993) Jim Courier | (1994) Pete Sampras | (1995) Andre Agassi | (1996) Boris Becker | (1997) Pete Sampras | (1998) Petr Korda | (1999) Jevgenij Kafelnikov | (2000) Andre Agassi | (2001) Andre Agassi | (2002) Thomas Johansson | (2003) Andre Agassi | (2004) Roger Federer | (2005) Marat Safin | (2006) Roger Federer | (2007) Roger Federer |
US Open | Vítězové mužské dvouhry v otevřené éře | |
---|---|
(1968) Arthur Ashe | (1969) Rod Laver | (1970) Ken Rosewall | (1971) Stan Smith | (1972) Ilie Năstase | (1973) John Newcombe | (1974) Jimmy Connors | (1975) Manuel Orantes | (1976) Jimmy Connors | (1977) Guillermo Vilas | (1978) Jimmy Connors | (1979) John McEnroe | (1980) John McEnroe | (1981) John McEnroe | (1982) Jimmy Connors | (1983) Jimmy Connors | (1984) John McEnroe | (1985) Ivan Lendl | (1986) Ivan Lendl | (1987) Ivan Lendl | (1988) Mats Wilander | (1989) Boris Becker | (1990) Pete Sampras | (1991) Stefan Edberg | (1992) Stefan Edberg | (1993) Pete Sampras | (1994) Andre Agassi | (1995) Pete Sampras | (1996) Pete Sampras | (1997) Patrick Rafter | (1998) Patrick Rafter | (1999) Andre Agassi | (2000) Marat Safin | (2001) Lleyton Hewitt | (2002) Pete Sampras | (2003) Andy Roddick | (2004) Roger Federer | (2005) Roger Federer | (2006) Roger Federer |