Snímková frekvence
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Snímková frekvence je frekvence, s jakou zobrazovací zařízení zobrazuje jednotlivé unikátní snímky, případně záznamové zařízení zachycuje snímky. Snímová frekvence se obvykle udává v jednotkách fps (z anglického frames per second) nebo prostě v hertzích – v obou případech jednotka odpovídá jednomu snímku za sekundu.
Pojem snímkové frekvence se používá v mnoha oblastech techniky, které se zabývají pohyblivým obrazem. Mimo jiné v počítačové grafice, při zpracování videa, filmovém průmyslu či televizním vysílání.
[editovat] Snímkové frekvence ve filmu a televizi
Ve filmu, televizi a při zpracování videa existuje několik běžně používaných hodnot snímkové frekvence: 24 Hz, 25 Hz, 30 Hz, 50 Hz, a 60 Hz. Například
- 24 Hz je snímkovací frekvence nejčastěji používaná při filmovém záznamu. Při promítání se ale obvykle používá dvojnásobné frekvence a každý snímek je promítnut dvakrát.
- Televizní formát PAL má 50 prokládaných snímků za sekundu (50 Hz).
- Televizní formát NTSC má 59,94 prokládaných snímků za sekundu (přesná hodnota je 60 Hz/1,001).
Převody snímkovacích frekvencí jsou součástí např. procesu telecine při úpravě filmového záznamu pro televizní formáty.
[editovat] Počítačová grafika
Hodnotou snímkové frekvence se např. hodnotí obrazová odezva a plynulost grafiky u počítačových her na konkrétním počítači. Jako minimální hodnota pro plynulou grafiku (při které lidské oko nerozezná jednotlivé obrazy) se bere 25 fps, zhruba 60 fps se bere jako naprosto dostatečné pro bezproblémový chod hry.
