Stopový prvek
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stopové prvky jsou chemické prvky, které v malém množství organismus potřebuje ke správnému vývoji. Pro faunu a většinou i pro flóru jsou důležité tyto stopové prvky: železo, fluor, jod, kobalt, měď, hořčík, mangan, vanad (pro pláštěnce), zinek; pro rostliny pak ještě: hliník, bor, molybden, křemík, chlor.
Spotřeba stopových prvků je u různých organismů různá. Často jsou nutné pro účinek enzymů, jejich nedostatek může vyvolat choroby; například nedostatek boru vyvolává hnilobu u cukrové i krmné řepy, nedostatek mědi v kyselých vřesovištních půdách vyvolává „nemoc zúrodnění“, s malými obilními výnosy. Nedostatek jodu způsobuje strumu u lidí, nedostatek železa poruchy tvorby krve.
