Svěcení
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svěcení je v náboženství slavnostní vyčlenění něčeho k bohoslužebnému účelu.
Vysvěceni bývají lidé s určitým náboženským vyvolením (šamani, kněží, proroci, králové). Katolická církev a pravoslavná církev označuje jako svěcení svátost, jíž jsou vzkládáním rukou ustanoveni ke službě biskupové, kněží a jáhni. Svěcení se odlišuje od požehnání, které se netýká pouze lidí, ale také předmětů.
Zasvěceni bývají také lidé v různých obdobích života pomocí iniciačních rituálů, např. při narození (křest, obřízka), dospělost (biřmování) a manželství (zásnuby).
V českém křesťanském prostředí se můžeme setkat též s pojmem svěcení kostela, svěcení oltáře nebo svěcená voda. V těchto případech se jedná v podstatě o běžně užívanou, avšak chybnou terminologii, ve skutečnosti se jedná o žehnání.
