Tautologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tautologie (z řeckého ταυτολογία tautologia výpověď o témže) je v logice vždy pravdivý složený výrok, bez ohledu na pravdivostní hodnotu jednotlivých částí takového výroku, např. „Buď bude zítra pršet, nebo zítra pršet nebude.“

Tautologie je také chyba v definici nebo důkazu, kdy se nějaký pojem definuje sám sebou nebo se nějaký jev prohlašuje přímo nebo nepřímo za příčinu i následek zároveň, tedy definice nebo důkaz „kruhem“. „Vědecká“ teorie založená na takovém řetězci příčin a důsledků může vypadat impozantně.

V lingvistice je tautologie nadbytečné zdvojení téhož významu různými slovy nebo částmi slova, označované též pojmem pleonasmus. Sem mohou patřit např. výrazy vždy a navěky, zcela a úplně, třídílná trilogie, nejoptimálnější apod. Taková tautologie může být buď stylistickou chybou, nebo výrazovým prostředkem, který má umocnit některou z vlastností daného předmětu. Kupříkladu slovo dárek v sobě zahrnuje představu svobodného rozhodnutí dát někomu něco zdarma. Avšak spojení zdarma daný dárek chce odlišit takový dárek od různých bonusů, které jsou sice také označeny „zdarma“, ale zákazník si je přitom zaplatí.

Opakem tautologie v logice je spor, v lingvistickém smyslu oxymoron.

[editovat] Související odkazy

• Pleonasmus