Tmavobělka žlutavá
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Tmavobělka žlutavá |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Tmavobělka žlutavá http://houby.humlak.cz/ autor Stanislav Jirásek
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Melanoleuca cognata (Fr.) Konrad & Maubl., 1927 |
Tmavobělka žlutavá nazývaná též tmavobělka příbuzná (Melanoleuca cognata (Fr.) Konrad & Maubl., 1927) je jedlá houba z čeledi čirůvkovitých.
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Agaricus arcuatus var. cognatus Fr., 1874
- Melanoleuca cognata var. robusta (J.E. Lange) Kühner, 1978
- Tricholoma arcuatum f. robusta J.E. Lange, 1933
- Tricholoma cognatum (Fr.) Gillet, 1874
[editovat] Popis
- Klobouk tmavobělky žlutavé má průměr 4 - 10 cm. Tvar má vyklenutý, často se širokým hrbolem na středu. Povrch je lysý a za vlhka lepkavý. Barvy okrově hnědé až hnědé, uprostřed je nejtmavší.
- Lupeny jsou zoubkem připojené, husté. Barva béžově okrová až hnědavá.
- Třeň je 5 - 12 cm dlouhý, 0,5 - 1,2 cm tlustý, válcovitý, dole má ztlustlou hlízu. U vrcholu je vločkatý, bělavý, jinak je vláknitý a žlutohnědý.
- Dužnina je v klobouku šťavnatá, barvy bělavě okrové až vodnatě hnědé. Ve třeni je vláknitá a masově hnědá.
- Vůně slabě moučná, chuti nasládlé.
[editovat] Výskyt
Roste v dubnu až červnu, někdy i v listopadu jednotlivě nebo ve skupinách většinou mimo les na pastvinách, trávnících, travnatých okrajů lesů, v parcích i sadech.
[editovat] Použití
Jedlá houba, vhodná k jakékoliv úpravě a velmi chutná v octě.
