Václav Ženíšek
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Plukovník Václav Ženíšek (10. září 1917, Plzeň - 13. listopadu 1952, Praha) byl český voják a jedna z obětí komunistického teroru. Před válkou byl příslušníkem Československé armády, po okupaci pracoval krátce jako úředník a posléze jako dělník. Na konci války se zapojil do Plzeňského povstání a začal znovu pracovat v armádě. Nejdříve jako tlumočník, posléze se stal zpravodajcem. V roce 1948 byl po únorovém převratu poslán nejprve na dovolenou, poté do výslužby. V jeho vždy příkladném hodnocení (1945-1947 velmi dobrý) se po nástupu komunistů objevilo nevyhovující se zdůvodněním: mylný politický postoj, neschopen důvěrné a tajné práce a nemá snahu rozšířit si vzdělání studiem Marxe a Lenina. V květnu 1952 byl kpt. Ženíšek zatčen, obviněn ze špionáže a velezrady. Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen k trestu smrti a 13. listopadu 1952 byl popraven. 4. září 1991 jej vojenský soud plně rehabilitoval. Prezident Václav Havel jej in memoriam povýšil na plukovníka.
