Vitraj
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vitraj (v češtině je používán i rozšířený, ovšem chybně počeštěný tvar vitráž) z franc. Vitrail [vitraj] je skleněná plocha složená z různobarevných, výtvarně pojednaných skel spojovaných pomocí olověných pásků a sloužící z zasklení oken. V přeneseném slova smyslu jde také o název techniky, která se používá k jejich výrobě.
Obsah |
[editovat] Historie
Vitráže se začaly objevovat při stavbách středověkých katedrál. Katedrály měly okna tak veliká, že je nebylo možné zasklít jedním kusem skla. Proto se používala skla spojená.
Postupem času se spojování barevných skel stalo uměleckou záležitostí. Jestliže se dříve technika vitraje používala převážně pro chrámy, kláštery a kostely, v dnešní době proniká čím dál tím víc i do domácností - zdobí se jí okna, dveře nebo jejich části, vyrábí se různé dekorativní předměty, šperky.
[editovat] Klasická vitraj
Klasická vitraj vzniká spojováním různobarevných úlomků skla za studena pomocí olověných profilů. Používá se na plochy (okna, dveře).
[editovat] Tiffany
Technika Tiffany není vitraj v pravém slova smyslu, i když výsledek je podobný.
Poprvé s tímto způsobem výroby přišel sklář Louis Comfort Tiffany. Skla se spojují za horka a místo olověného profilu se používá měděná fólie. Spojování se provádí pomocí cínu. Používají se zde menší kousky skla, výsledný předmět má jemnější spoje. Barevná skla jsou pro tuto techniku strojově zpracovaná, mohou být nerovná nebo s bublinkami.
Pomocí techniky Tiffany lze vytvořit i prostorové objekty (např. lampy nebo menší závěsné předměty).
[editovat] Falešná vitraj
Zdánlivě připomíná klasickou vitraj, ale není vytvořená z dílků, pouze pomocí barev na sklo a nalepovací olověné kontury nebo kontury z barvy. Základní princip vitraje (tedy skládání jednotlivých kousků skla) se zde tedy neuplatňuje.
