Vysoká škola
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vysoká škola je vzdělávací instituce poskytující terciární vzdělávání. Je to nejvyšší článek vzdělávací soustavy.
Studenti a pedagogové vysoké školy tvoří akademickou obec. Vysoká škola je jediná instituce, která má právo udělovat akademické tituly.
Obsah |
[editovat] Typy vysokých škol
Vysoké školy v České republice se dělí na univerzitní a neuniverzitní.
- Vysoká škola univerzitního typu může uskutečňovat všechny typy studijních programů. Kromě činnosti pedagogické provozuje i činnost vědeckou a výzkumnou, vývojovou nebo uměleckou.
- Vysoká škola neuniverzitního typu uskutečňuje především bakalářské studijních programy, ale může též uskutečňovat magisterské studijních programy. Na rozdíl od univerzitní vysoké školy se nečlení na fakulty.
[editovat] Právní forma
V České republice existují vysoké školy veřejné, soukromé a státní.
[editovat] Veřejné vysoké školy
Veřejné vysoké školy jsou zřizovány a rušeny zákonem. V České republice je 25 veřejných vysokých škol. Většina z nich je univerzitního typu, pouze Vysoká škola polytechnická v Jihlavě je neuniverzitní. Veřejné vysoké školy jsou financovány především dotacemi ze státního rozpočtu. Dalšími zdroji jejich financí mohou být poplatky spojené se studiem, výnosy z majetku, příjmy ze státních fondů a z rozpočtů obcí, výnosy z doplňkové činnosti a dary.
Orgány veřejné vysoké školy jsou:
- akademický senát
- rektor
- vědecká rada
- disciplinární komise
- správní rada
- kvestor
[editovat] Soukromé vysoké školy
Soukromá vysoká škola musí k provozu činnosti udělit souhlas Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V České republice takto působí 39 soukromých vysokých škol, všechny jsou neuniverzitního typu. Soukromě vysoké školy jsou financovány především z vlastních zdrojů, může jim však být poskytnuta státní dotace.
[editovat] Státní vysoké školy
Státní vysoké školy jsou policejní a vojenské. Jsou spravovány přímo státem, resp. příslušnými ministrestvy (vnitra a obrany). V České republice působí dvě státní vysoké školy: (Policejní akademie ČR a Univerzita obrany). Obvykle jsou považované za školy univerzitního typu.
[editovat] Struktura studia
V rámci Boloňského procesu přechází české vysoké školy na jednotnou třístupňovou strukturu studia.
- bakalářský program
- je přípravou na magisterský program nebo na výkon povolání
- standardní doba studia je 3 - 4 roky
- absolventům se uděluje titul Bc. (bakalář) nebo BcA. (bakalář umění)
- magisterský program
- navazuje na bakalářský program, trvá 1 - 3 roky
- u oborů, které vyžadují delší přípravu, nenavazuje na bakalářský program, standardní délka studia je pak 4 - 6 let.
- absolventům se uděluje titul Mgr. (magistr), MgA. (magistr umění), Ing. (inženýr), Ing. arch. (inženýr architekt), MUDr. (doktor medicíny), MDDr. (zubní lékař) nebo MVDr. (doktor veterinární medicíny).
- doktorský program
- je zaměřen na vědeckou a výzkumnou činnost
- standardní délka studia je 3 roky
- absolventům se uděluje titul Ph.D. (doktor) nebo Th.D (doktor teologie)
[editovat] Forma vysokoškolského studia
- prezenční (denní)
- distanční (dálková)
- kombinovaná
[editovat] Akademická práva a svobody
- svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby
- svoboda výuky, otevřenost různým vědeckým názorům, metodám a uměleckým směrům
- svoboda volby zaměření v rámci studijního programu a svoboda vyjadřovat vlastní názory ve výuce
- právo členů akademické obce volit akademické orgány
- právo používat akademické insignie a konat akademické obřady
[editovat] Akademické funkce
[editovat] Studenti na českých vysokých školách
Dle Ústavu pro informace ve vzdělávání K 31. října 2004 studovalo na českých vysokých školách 298 196 studentů, z toho 274 962 na vysokých školách veřejných, 19 120 na soukromých a 4 114 na státních. V roce 2004 absolvovalo na českých vysokých školách 39 764 studentů.
