Záchytka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Záchytka, celým názvem protialkoholní záchytná stanice, je zařízení sloužící k přenocování opilých lidí.
[editovat] Historie
První záchytka na světě byla otevřena v Československu, konkrétně v Praze u Apolináře, 15. května 1951. Prvním jejím klientem se stal 18. května 1951 ruský námořní inženýr. Zakladatelem první záchytky byl český bojovník proti alkoholismu Jaroslav Skála. Jelikož se záchytka ve svém tříměsíčním zkušebním provozu osvědčila, začala se postupně podobná zařízení šířit nejen po celé republice, ale i v zahraničí (např. záchytka v americkém St. Louis má zmínku o první pražské záchytce i ve své zakládací listině).
Za prvních 30 let své existence ošetřila pražská záchytka 180 000 lidí, v celé republice jich byl do roku 1981 ošetřen milion. Touto dobou už v Československu fungovalo 63 záchytek.
[editovat] Současnost
K 1. lednu 2006 bylo v České republice podle údajů Ministerstva zdravotnictví v provozu 16 záchytek, přičemž nejvíce jich je v Moravskoslezském kraji, rovných pět. Provozovatelem protialkoholních záchytných stanic jsou ze zákona kraje.
