Zákoník práce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zákoník práce je základní zákon upravující oblast pracovního práva. Současný platný český zákoník (č. 65/1965 Sb.) je účinný do konce roku 2006, 1. ledna 2007 má nabýt účinnosti nový zákoník práce (č. 262/2006 Sb.).

Nový zákoník je o něco málo liberálnější než jeho předchůdce. Podle zástupců zaměstnavatelů je liberalizace nedostatečná, naopak odborové organizace další liberalizaci odmítají.

[editovat] Změny v novém Zákoníku práce

Z hlediska komplexnosti do sebe nový zákoník inkorporuje mnohé další dnes samostatně existující zákony z oblasti pracovního práva (například Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku), na druhou stranu v některých oblastech úpravy odkazuje formou delegace na Občanský zákoník.

Částečně posiluje princip smluvní volnosti, když na rozdíl od starého předpisu jsou ustanovení obecně dispozitivní, pokud zákon nestanoví jinak. Kogentní ustanovení jsou uvedeny ve výčtovém paragrafu. Ten je relativně rozsáhlý (obsahuje desítky paragrafů), celkově tak změna oproti starému předpisu není nijak výrazná.

V oblasti kolektivního vyjednávání přibývá možnost uzavření kolektivní smlouvy i s pluralitou na straně zaměstnavatelů. Také přibývá kontroverzního ustanovení, které v případě plurality odborových organizací v rámci jednoho zaměstnavatele umožňuje zaměstnavateli uzavřít kolektivní smlouvu jen se silnějším orgánem, pokud orgány nejednají ve vzájemné shodě.

Možnost vzniku pracovního poměru jmenováním nový zákoník omezuje jen na oblast veřejné správy, stávající pracovní poměry založené jmenováním v soukromé sféře se mají posuzovat, jako by vznikly uzavřením pracovní smlouvy.

V oblasti zániku pracovního poměru se ruší dosavadní povinnost nabídnout zaměstanaci jiné pro něho vhodné místo u zaměstnavatele v místě jeho bydliště či místě výkonu práce, pokud nejde o výpověd z důvodu porušení pracovní kázně nebo z důvodu, pro který lze okamžitě zrušit pracovní poměr.

Výpovědní doba u rozvázání pracovního poměru výpovědí se sjednocuje na dva měsíce, minimální výše odstupného se zvyšuje na trojnásobek průměrného výdělku zaměstnance. V případě skončení pracovního poměru z důvodu lékařského posudku, který mu zakazuje nadále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhnul-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice, pak dokonce na dvanáctinásobek.

Nový zákoník umožňuje větší flexibilitu pracovní doby, když zavádí tzv. konta pracovní doby, umožňující nový způsob nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, pokud to dovoluje kolektivní smlouva.

V oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u zaměstnavatelů mizí podmínky omezující uzavíraní těchto dohod a u dohody o provedení práce se zvyšuje maximální přepokládaný rozsah práce na 150 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele.