Zvonice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, alespoň náhradou této výzvy za konkrétnější. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Dochované zvonice dřevěných kostelů na našem území tvoří klíčovou složku středověkého rázu některých vesnic, zejména ve východních Čechách (Slavoňov, Měník, Kozojedy). Jejich architektonická forma je v evropském kontextu ojedinělá a nemá ekvivalenty, ač je jinak výskyt zvonic běžný v celé zaalpské části Evropy. Tyto zvonice však mají jiné typy konstrukce a mnohdy výrazný obranný charakter (Ukrajina,Rusko) . Na našem území není znám případ, že by zvonice stála ve vsi, kde nebyl kostel a pokud někde vidíme samotnou zvonici bez kostela, jedná se o situaci,kdy zvonice kostel přetrvala (např.Skury u Slaného).
Dřevěné zvonice se u nás objevují ve dvou základních typech;
- jsou to zvonice polygonální šestiboké a osmiboké, které Václav Mencl označuje jako gotické (mj. zvonice v Samšině, Rtyni v Podkrkonoší, Oseku u Sobotky, Vysočanech, Skurech u Slaného, Rovensku pod Troskami)
- zvonice čtyřboké (Vlastibořice ,Krupka, Slavoňov, Železný brod).
Na rozdíl od kostelů byly zvonice stavěny často na kamenné podezdívce, protože na ně byly kladeny větší nároky ohledně trvanlivosti. Výskyt zvonic se neomezoval jen na dřevěné kostely (i když pro ně byly nejcharakterističtější), ale objevovaly se i u kamenných kostelů ve městech a městečkách (Rovensko pod Troskami, Rakovník ,Lomnice nad Popelkou). Nejstarší dochované zvonice pocházejí až ze 16. a 17. století, ale vzhledem ke značnému konzervatismu prostředí, kde byly budovány předpokládat, že v jejich forma a konstrukce zůstávala neměnná.
U našich zvonic rozlišujeme dvě základní konstrukce,které se užívaly i při stavbě dřevěných kostelních věží s řadou přechodných variant;
- konstrukci štenýřovou
- konstrukci vzpěradlovou.
Ve štenýřové konstrukci jsou hlavním nosným prvkem čtyři rohové sloupy,tzv.štenýře zpevněné křížovým zavětrováním. Zvony bývají umístěny na trojúhelníkové stolici ve zvonovém patře (např.Železný Brod).
Základním prvkem konstrukce vzpěradlové jsou trámy sestavené do trojúhelníků, které nesou jak zvon, tak i obvodový, ponejvíce polygonální plášť zvonice (Rtyně v Podkrkonoší). Výhodou polygonálních zvonic byly jejich vynikající akustické vlastnosti. U přechodného typu zvonic je nejčastější varianta vzpěradlovo-štenýřová (např. zvonice v Rovensku pod Troskami).
