Zygota
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zygota je buňka s kompletnà sadou chromozómů (u ÄlovÄ›ka to znamená sestavu 2n - diploidnà - to jest každý chromozóm ve dvou kopiÃch). Zygota vzniká oplozenÃm - splynutÃm pohlavnÃch bunÄ›k (u ÄlovÄ›ka to znaÄà samÄà gametu (spermie) a samiÄà gametu (vajÃÄko). gamety majà každá poloviÄnà sádku chromozómů (u ÄlovÄ›ka 1n - haploidnÃ). Jako vajÃÄko se obvykle charakterizuje vÄ›tÅ¡Ã a ménÄ› pohyblivá z obou pohlavnÃch bunÄ›k. PÅ™irozenÄ› lze takové rozdÄ›lenà aplikovat pouze u tÄ›ch druhů, kde jsou pohlavnà buňky diferencované.
Proces vzniku zygoty z pohlavnÃch bunÄ›k (gamet) nazýváme oplozenÃ. Zygota se zpravidla dále mitoticky dÄ›lÃ.
U trojlistých živoÄichů nový organismus procházà řadou vývojových stadiÃ: morula - blastula - gastrula. Způsob dÄ›lenà zygoty na menÅ¡Ã buňky se nazývá blastogeneze. Jejà prvnà Äástà je rýhovánÃ, pÅ™i nÄ›mž se nezvÄ›tÅ¡uje celkový rozmÄ›r organismu. Druhou Äástà je gastrulace.
RýhovánÃ: se dÄ›là na úplné (totálnÃ) a ÄásteÄné (parciálnÃ).
- VajÃÄko kopinatce, savců se rýhuje celé a vznikajÃcà buňky blastomery jsou téměř stejnÄ› velké. VÅ¡echny blastomery se ale nedÄ›là souÄasnÄ›, proto je uspořádánà blastomer nepravidelné a liÅ¡Ã se velikostà (u savců)
- U obojživelnÃků prvnà dvÄ› rýhy rozdÄ›là vajÃÄko na 4 blastomery, dále vajÃÄko dÄ›là tÅ™età rýha. Vznikajà také menÅ¡Ã mikromery a vÄ›tÅ¡Ã makromery.
- U vajÃÄek s malým množstvÃm žloutkových rezerv vzniká ke konci rýhovánà pÅ™echodný útvar, tzv. morula
- U ptáků, plazů se žloutek nerýhuje, rýhuje se jen zárodeÄný terÄÃk.
Ze zygoty (viz výše) se postupným dÄ›lÄ›nÃm rozÅ¡Ãřà poÄet buňek až na 64 (morula).
KoneÄným stadiem rýhovánà je blastula charakteristická pÅ™Ãtomnostà prvotnà tÄ›lnà dutiny blastocoelu, která vzniká rozestupem bunÄ›k uvnitÅ™ rozrýhovaného zárodku. Buňky, které obklopujà blastocoel, jsou v jedné vrstvÄ› a nazývajà se blastoderm. Velikost blastocoelu je ovlivnÄ›na typem rýhovánÃ. Tam, kde je hodnÄ› žloutku, jsou velké žloutkem bohaté blastomery - blastocoel je zatlaÄován blÞ k animálnÃmu pólu. U ptáků je blastocoel pÅ™Ãtomen pouze jako úzká Å¡tÄ›rbina mezi zárodeÄným terÄÃkem a žloutkem. U nÄ›kterých živoÄichů pÅ™edstavuje stádium blastuly málo bunÄ›k - blastocoel se nevytvoÅ™Ã. U savců je rýhovánà stádiem blastocysta s dutinou vystlanou vnitÅ™nÃm zárodeÄným listem a stává se žloutkovým váÄkem. V dutinÄ› je skupina bunÄ›k - embryoblast - z nich se vyvine vlastnà zárodek. VnÄ›jÅ¡Ã buňky trofoblast vytvořà pozdÄ›ji zárodeÄný obal - chorion.
Blastogeneze (rýhovánÃ):
- totálnà (úplné) - probÃhá pouze u zárodků které majà malý, nebo vůbec neobsahujà žloutek.
- parciálnà (ÄásteÄné) - probÃhá u jedinců s velkým obsahem žloutku - rýhuje se pouze cytoplazma nebo malý terÄÃk cytoplazmy na povrchu.
Gastrulace:
Diferenciace zárodeÄných listů. VyvÃjà se ektoderm - na povrchu, entoderm - uvnitÅ™. V mnohých pÅ™Ãpadech (tzv. Triblastica) vzniká souÄasnÄ› mezoderm uložený mezi. TÃm dosahuje zárodek stádia zvaného gastrula. Vznik zárodeÄných listů probÃhá různým způsobem gastrulace podle typu blastuly. Prvnà vzniká ektoderm, pak následuje vytvoÅ™enà entodermu.