Íránská krize
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Íránská krize byla krize způsobená znárodněním anglo-íránské naftové společnosti íránskou vládou Muhammada Mossadeka 1. května 1951.
Krize vlastně začala již v březnu 1951, kdy íránský parlament medžlís odhlasoval znárodnění přírodních zdrojů, což znamenalo i znárodnění ropného průmyslu včetně anglo-íránské naftové společnosti (Anglo-Iranian Oil Company) a jejich holdingů. Tento návrh byl dílem Muhammada Mossadeka, který byl v dubnu zvolen íránským ministerským předsedou. Velká Británie reagovala obchodním embargem a vysláním vojsk do Perského zálivu. Vystupňovaný spor (britští zaměstnanci AIOC byli vyhoštěni a rafinerie v Ábádánu byly obsazeny íránskou armádou), byl přenesen před Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, kde bylo rozhodnuto o 50% dělení zisku a uznání znárodnění, nicméně Mossadek toto rozhodnutí nepřijal. Stejně selhaly i další pokusy o zprostředkování ze strany USA a ztroskotala i jednání v Radě bezpečnosti OSN. Snahy Mossadeka prodat ropu Sovětskému svazu vyvolaly napětí i ve vztahu k USA, protože Írán patřil k jednomu ze států, které podle geopolitického stanoviska USA měly tvořit řetěz států čelících sovětskému průlomu na jih (patřilo sem i Řecko a Turecko). Zároveň by ztráta Íránu ve prospěch Sovětského svazu znamenala i výraznou ztrátu ekonomickou (ropa).
Mossadek zatím v Íránu začal provádět socialistické reformy a také se zbavovat vysoce postavených hodnostářů blízkých šáhovi Muhammadu Rezovi. Došlo k pomalému sbližování s komunistickou stranou Túde, což mohlo do budoucna znamenat sblížení i se SSSR. Tyto tendence a zároveň rozbouřená vnitropolitická situace vedly k rozhodnutí Velké Británie a USA finančně podporovat státní převrat. V dubnu 1953 Alan Dulles přidělil teheránské pobočce CIA milion dolarů na svržení Mossadeka a byl vypracován Plán Ajax, podle kterého měl být šáh přesvědčen, aby konstituční cestou propustil Mossadeka. Vhodnou náhradou za něj byl vybrán generál Fazlolla Zahedi. S cílem ovlivnit veřejné mínění byl podplácen místní tisk a členové parlamentu. V Íránu operovali agenti, kteří měli za úkol radikalizovat opozici v náboženských kruzích.
Mezitím se začalo ukazovat, že mezi Íránci má mnohem větší podporu komunistická strana než Mossadekova Národní fronta. Mezinárodní embargo způsobilo hospodářskou krizi a slibované reformy nepřinesly takové výhody, jak se obecně očekávalo. 21. července 1953 proběhla v Teheránu velká demonstrace na podporu komunistické strany. Mossadek proto 4.- 5. srpna uspořádal zmanipulovaný plebiscit, ve kterém se 99,4% hlasů vyslovilo pro rozpuštění parlamentu, což prakticky znamenalo soustředění veškeré moci v jeho rukou. Jako reakci 12. srpna šáh na naléhání Kermita Roosevelta, syna Theodora Roosevelta a šéfa blízkovýchodní a africké sekce CIA, který měl situaci v Iránu na starosti, podepsal dektery, které sesazovaly Mossadeka a na jeho místo jmenovaly Fazlolla Zahediho. Fakticky měl Zahediho k moci dostat vojenský puč, který měl proběhnout 15. srpna. Převrat v noci z 15. na 16. srpna selhal; Mossadek byl o všem zpraven a dokázal jej ještě v zárodku zastavit. (Detailně o puči bylo zpraveno zřejmě i vedení komunistické strany, v té době již v opozici vůči Mossadekovi).
Ráno 16. srpna Mossadek rozpustil medžlís. Mezitím komunistická strana nastoupila k akcím na svržení monarchie a postavila se i proti Mossadekovým jednotkám. Šáh uprchl ze země, Zahedi se ukryl, USA a Velká Británie se urychleně distancovaly od situace a Američané urychleně připravovali plány vojenského zásahu, pokud by do země vstoupila sovětská vojska.
Velice rychle se ukázalo, že komunisté přecenili své síly. Již v noci z 18. na 19. srpna proti nim zasáhla policie a císařská garda, na Teherán táhla i šáhova armáda generála Bahtiara. Večer 19. srpna Zahedi oficiálně převzal moc a Mossadek byl uvězněn.
Šáh se vrátil do Íránu a o rok později došlo k dohodě o těžbě ropy s Mezinárodním naftovým konzorciem, podle níž AIOC (nyní British Petroleum Company) měla 40% kontrolu akcií.
[editovat] Reference
- Goode, J.F. 1997: The United States and Iran. In the Shaddow of Mussadiq, London.
- Devine, R.A. 1981: Eisenhower and the Cold War. Oxford U.P.