Útok na Mers-el-Kébir
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Útok na Mers-el-Kébir | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Konflikt: Druhá světová válka | |||||||||||
|
|||||||||||
Strany | |||||||||||
![]() |
![]() |
||||||||||
Velitelé | |||||||||||
Marcel-Bruno Gensoul | James Somerville | ||||||||||
Síla | |||||||||||
4 bitevní lodě, 6 torpédoborců a nosič hydroplánů | 1 letadlová lod, 3 bitevní lodě, 2 lehké křižníky a 11 torpédoborců. | ||||||||||
Ztráty | |||||||||||
1 bitevní loď potopena, 2 bitevní lodě a 1 torpédoborec těžce poškozeny, 1297 mrtvých | 2 letadla | ||||||||||
{{{poznámky}}} |
Útok na Mers-el-Kébir byl jednou z námořních operací druhé světové války ve Středozemním moři, při kterém došlo ke střetu mezi bývalými spojenci Francií a Velkou Británií. Akce se uskutečnila 3. července 1940 v rámci operace Catapult.
Obsah |
[editovat] Francouzská strana
V době kapitulace 22. června 1940 bylo rozložení francouské flotily mimo Francii následující. Velitelem byl velkoadmirál Darlan.
- v britských přístavech: bitevní lodě Courbet a Paris, torpédoborce Léopard, Le Triomphante, Mistral, Ouragan a mnoho menších lodí
- v Alexandrii: bitevní loď Lorraine, těžké křižníky Duquesne, Tourville, Suffren, lehké křižníky Duguaytrouin, torpédoborce Basque, Forbin, Le Fortuné a ponorka Protée. Velitel viceadmirál René-Emile Godfroy
- v Mers-el-Kébiru: bitevní lodě Dunkerque, Strasbourg, Provence a Bretagne, nosič hydroplánů Commandant Teste a torpédoborce Mogador, Volta, Tigre, Lynx, Le Terrible a Kersaint. Velitel viceadmirál Marcel-Bruno Gensoul
- v Oranu: 7 torpédoborců a 4 ponorky
- v Alžíru: 6 lehkých křižníků
- v Casablance: bitevní loď Jean Bart (nedokončená), lehký křižník Primauget
- v Dakaru: bitevní loď Richelieu
- na Martiniku: letadlová loď Béarn
[editovat] Britská strana
Po kapitulaci Francie stála britská admiralita před otázkou, co bude dál s téměř neporušenou francouzskou flotilou. Z obavy, aby francouzské lodě nepadly do rukou Němcům nebo Italům, byla zahájena operace „Catapult“. 3. července 1940 byly obsazeny všechny francouzské lodě v britských přístavech a v Alexandrii a jejich posádky byly internovány. K Mers-el-Kébiru, francouzské zámořské základně, kde byla shromážděna nejsilnější flotila, vyplul britský svaz H. Svazu H velel admirál James Somerville. Byl složen z letadlové lodě HMS Ark Royal, bitevního křižníku HMS Hood, bitevních lodí HMS Valiant a HMS Resolution, lehkých křižníků HMS Arethusa a HMS Enterprise a torpédoborců HMS Faulknor, HMS Foxhound, HMS Fearless, HMS Forester, HMS Foresight, HMS Escort, HMS Keppel, HMS Active, HMS Wrestler, HMS Vidette a HMS Vortigern.
[editovat] Bitva
3. července 1940 poslal Somerville ultimátum pro viceadmirála Gensoula velitele francouské flotily v Mers-el-Kébiru. Ten po téměř celodenním vyjednávání ultimátum nepřijal, a proto v 17:54 vydal Somerville příkaz k palbě. Po pouhých 13 minutách signalizoval Gensoul, že jeho lodě nejsou schopny boje. Bitevní loď Bretagne byla potopena. Bitevní lodě Dunkerque, Provence a torpédoborec Mogador musely najet na břeh, aby se vyhnuly potopení. Jen bitevní lodi Strasbourg a torpédoborcům Volta, Tigre, Lynx, Le Terrible a Kersaint se podařilo vyplout na volné moře a směřovat k Toulonu. Swordfishe z letadlové lodi Ark Royal se dvakrát neúspěšně pokusily prchající lodě napadnout. Dvě letadla byla sestřelena. 4. července francouzské lodě dopluly do Toulonu.
[editovat] Dohra
4. července ponorka Pandora potopila francouzský dělový člun Rigault de Genouilly.
Francouzské letectvo podniklo neúspěšný nálet na Gibraltar.
Vzhledem k pochybnostem o rozsáhlosti poškození bitevních lodí v Mers-el-Kébiru provedla letadla z Ark Royal 5. července nálet při kterém byla torpédem zasažena bitevní loď Dunkerque.
6. července letadla z letadlové lodě HMS Hermes provedly nálet na bitevní loď Richelieu v Dakaru. Richelieu byla zasažena 1 torpédem.
[editovat] Závěr
Francouská flotila byla vážně poškozena a zahynulo 1297 Francouzů. Půl roku byly lodě v Mers-el-Kébiru provizorně opravovány a pak odpluly do Toulonu.
Výstřely, které zde Britové vystřelili na Francouze, byly první od bitvy u Waterloo a operace „Catapult“ na dlouhou dobu poznamenala britsko-francouzské vztahy.
Aby se francouzská flotila vyhnula převzetí Němci 27. listopadu 1942 byla většina lodí potopena vlastními posádkami.