Časně slovanské období
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jako časně slovanské období (v původní periodizaci Jana Eisnera z roku 1933 doba předhradištní) je v české (a méně častěji i moravské) archeologii označováno období mezi druhou polovinou (někdy také poslední třetinou či závěrem) 6. století a koncem 7. století. Na počátku tohoto období na území ČR přišli první Slované (kultura s keramikou pražského typu), konec je archeologicky vymezen méně výrazně – dříve se na konci 7. století uvažovalo o vzniku prvních hradišť, dnes někteří archeologové spíš zdůrazňují nástup zdobené a obtáčené keramiky a v některých oblastech ČR i mohylový pohřební ritus.
Obsah |
[editovat] Příchod Slovanů
O době příchodu Slovanů dlouho na území ČR existovaly pochybnosti, protože se přímé písemné zprávy nedochovaly a archeologické nálezy nebylo možné s dostatečnou přesností absolutně chronologicky zařadit, resp. jich byl nedostatek. Existovaly tedy snahy posunout slovanské osídlení posunout co nejdále do minulosti (resp. ještě i v polovině 20. století prosadit hypotézu o autochtonnosti slovanského obyvatelstva). Čeští archeologové (např. Jiří Zeman v 70. letech 20. století) a historikové (Dušan Třeštík) se donedávna přikláněli k době v první polovině 6. století, kdy mělo dojít ke snížení intenzity germánského osídlení a předpokládal se odchod většiny germánského obyvatelstva (především Langobardů a také Durynků) včetně elit. Dnes je mezi archeology přijímán spíše pozdější příchod slovanského obyvatelstva někdy v druhé polovině 6. století (nebo dokonce v poslední třetině), existují doklady přítomnosti langobardské elity ještě 2. polovině 6. století (nálezy např. na pohřebišti v Hodoníně-Lužicích nebo ve Zbuzanech, Světci atd.).
Opuštěna byla také v podstatě ještě obrozenecká představa, že se jednalo o příchod a postupné usazování mírumilovných zemědělců. Na základě srovnání s písemnými prameny, které popisují slovanské nájezdy na Balkán v té době, se spíše uvažuje o vojensky organizované invazi.
[editovat] Druhá vlna osídlovacího procesu
Někdy v 1. polovině 7. století se uvažuje o tzv. druhé vlně (mezi archeology Jiří Zeman, Josef Bubeník, Eduard Droberjar, mezi historiky Dušan Třeštík). Tito Slované měli přicházet ze středního Podunají. Jako doklad Droberjar uvádí nálezy paprskovitých spon s maskou na nožce (podobné nálezy pocházejí i z Ukrajiny a v rumunském a maďarském Podunají), za další důkazy bývá považována zdobená a obtáčená keramika či mohylový ritus v některých oblastech ČR. Tato hypotéza není přijímána bezvýhradně, negativně se vůči ní vymezuje např. Michal Lutovský, podle kterého není diskontinuita v podobě nových migrací v archeologickém materiálu dostatečně průkazná.
[editovat] Otázka soužití s germánským obyvatelstvem
Otázka soužití Slovanů a v Čechách usídlených Germánů se řešila již v 19. století a to na pozadí nacionalistických sporů mezi českým a německým národem v rakouské monarchii, resp. Rakousku-Uhersku. I ve 20. století se hledaly důkazy o soužití těchto dvou etnik a domněle byly identifikovány na nálezech např. v Praze-Bubenči, resp. Praze-Běchovicích. Při revizi těchto nálezů se většinou zjistilo, že se jednalo o intruze do historicky mladších objektů. Není prokázána ani existence tzv. smíšené keramiky (tj. langobardsko-slovanského původu). Stejně tak se neprokázala současnost obou etnik na lokalitě Březno u Loun.
[editovat] Rozsah slovanského osídlení
V Čechách především Poděbradsko, Kolínsko, střední Polabí, Pražská kotlina, Poohří a Podkrušnohoří. Na Moravě dolní a střední Pomoraví, dolní Podyjí, Brněnsko, Znojemsko a Olomoucko.
[editovat] Sídliště
Osady nejstarších Slovanů na českém území se obvykle rozkládaly v nížinných polohách v blízkosti vodních toků a zahrnovaly jen několik polozemnic (obyvatelstvo mohlo zahrnovat 30-40 jedinců), archeologicky prozkoumanými příklady mohou být Březno u Loun, Mutěnice (o. Hodonín), Břeclav-Pohansko. Jednoprostorové polozemnice byly obvykle čtvercového nebo mírně obdélného půdorysu o velikosti 8 – 12 m², výjiměčně až 20 m². Uvnitř v severozápadním rohu stála pec z neopracovaného lomového kamene, někdy v blízkosti pece byla do dna zahloubená nádoba. Střecha byla obvykle sedlová, krytá rákosovými nebo slaměnými došky. Podrobnější vybavení polozemnic není známo. Někdy se ve stěnách vyskytovaly hliněné pece, pravděpodobně chlebové.
[editovat] Otázka existence hradišť
Jak již bylo zmíněno, většina slovanských osad se rozkládala v nížinných polohách, přesto existují doklady i o přítomnosti na výšinných a strategických polohách. Tyto nálezy hrají důležitou roli v diskuzi o existenci, resp. neexistenci hradišť na území ČR v 7., resp. i 8. století (a z toho i informace o sociálním uspořádání časně slovanské společnosti). Jako důležitá se jeví informace, že na všech těchto výšinných lokalitách vznikla v 9. - 10. století slovanská hradiště.
Z písemných pramenů je známý Wogastisburg, dlouho bylo těžké vysvětlit absenci opevněných poloh až do 9. století (resp. 2. poloviny 8. století), je možné, že již v časně slovanském období nějaké lehčí fortifikace na těchto místech existovaly a byly zničeny během přestaveb v 9. - 10. století či později nebo tato místa sloužila jako strážiště.
[editovat] Nálezy na sídlištích
Vedle keramiky (jen výjimečně v celku) se nachází žernovy nebo licí pánvičky s tulejkou. Dále bylo na sídlištích (ale i v hrobech) možné najít keramické i kamenné přesleny.
[editovat] Roztoky u Prahy
Výjimku mezi malými raně slovanskými osadami tvoří lokalita Roztoky u Prahy, kde bylo v 90. letech 20. století prozkoumáno 128 zahloubených chat. Sídliště vzniklo na strategicky výhodném místě, kde se zužuje vltavské údolí a pravděpodobně existoval i brod. Osídlení ze stejné doby je doloženo i na protějším břehu v poloze Na Zámkách v Praze-Bohnicích. Pravděpodobně se odtud kontrolovala vodní cesta a předpokládaný brod.
[editovat] Pohřebiště
Slované své mrtvé spalovali a poté ukládali do uren (žárový ritus). Velmi zřídka se najdou i žárové pohřby v jamkách. Hmotných nálezů (milodarů) není mnoho, většinou se jedná o spony, skleněné korálky, hřebeny nebo železné nože. Pohřebišť se na území Čech našlo z této doby poměrně málo a většinou se jedná o jednotlivé hroby, což vede některé archeology k názoru, že musel existovat alternativní ritus archeologicky dnes nezachytitelný. Někdy se ještě uvažuje, vzhledem k poměrně chudé výbavě dochovaných pohřbů, takto chybí především pohřby elit. Na Moravě byla objevena velká pohřebiště v Přítlukách (přes 430 hrobů), v Břeclavi-Pohansku (55 hrobů) nebo ve Velaticích.
[editovat] Keramika
Keramiku tohoto období poprvé v roce 1940 analyzoval a výsledky publikoval archeolog Ivan Borkovský a to na základě nálezů ve sbírce J. A. Jíry, který tyto nálezy rozlišil jako veleslavínský typ.
Typickým je uniformní v ruce vyrobený vázovitý hrnec s výdutí v horní části těla, okraj bývá nevýrazný. Zpočátku je keramika nezdobená, během 7. století se objevuje výzdoba v podobě vlnovek a keramika je obtáčená. Vedle toho se někdy najde tzv. pekáč (hliněná pražnice, která sloužila k sušení obilí), objevují se i mísovité tvary.
[editovat] Politické dějiny
Jediné přímé písemné zprávy, které o českém území v tomto období pocházejí, jsou zmínky o tzv. Sámově říši v tzv. Fredegarově kronice.
[editovat] Podívejte se také
- kultura Korčak
- kultura Peňkovka
- koločinská kultura
- kultura dlouhých mohylníky
- kultura Bančerov-Tušemlja
- kultura s keramikou pražského typu
- Wogastisburg
- Langobardi
- Durynkové
- Sámova říše
[editovat] Literatura
[editovat] Obecné práce
- Bláhová, Marie – Profantová, Naďa – Frolík, Jan 1999: Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha.
- Bubeník, Josef 1988: K časně slovanským nalezištím v exponovaných polohách na území Čech. Památky archeologické 79, 183-198.
- Bubeník, Josef 1994: K problémům periodizace a chronologie staršího úseku vývoje raně středověké hmotné kultury v Čechách. Archeologické rozhledy 45, 51-71.
- Droberjar, Eduard 2005: Věk barbarů. České země a stěhování národů z pohledu archeologie. Praha. (záverečné kapitoly knihy shrnují problematiku odchodu germánského obyvatelstva a soužití nově příchozích Slovanů se zbytky Germánů)
- Lutovský, Michal 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.
- Lutovský, Michal 2005: Praha slovanská. In: (ed. Lutovský Micahl – Lubor Smejtek) Pravěká Praha. Praha.
- Lutovský, Michal – Profantová, Naďa 1995: Sámova říše. Praha.
- Měřínský, Zdeněk 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. Praha.
- Třeštík, Dušan 1997: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin 530-935. Praha.
- Třeštík, Dušan 2003: Mýty kmene Čechů. 7.-10. století. Tři studie ke „Starým pověstem českým“. Praha.
[editovat] Jednotlivé lokality
- Dostál, Bořivoj 1985: Břeclav-Pohansko III. Časně slovanské osídlení. Brno.
- Pleinerová, Ivana 1975: Březno. Vesnice prvních Slovanů v severozápadních Čechách. Praha.
- Pleinerová, Ivana 2000: Die altslawischen Dörfer von Březno bei Louny. Praha/Louny.
- Kuna, Martin – Profantová, Naďa 2006: Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách u Prahy. Praha.
