Časování
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Časování (konjugace) je způsob ohýbání sloves. Změna jejich tvaru, nejčastěji pomocí speciálních koncovek či pomocných slov, slouží k vyjádření osoby, čísla, času, vidu, rodu a způsobu, který se vztahuje k ději či stavu, jež sloveso popisuje.
Rozeznáváme slovesné tvary jednoduché (např. dělat, dělám) a složené (např. dělal jsem, budu dělat).
Způsob časování se v jednotlivých jazycích liší.