Čechoslovakismus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čechoslovakismus znamená politickou či kulturněpolitickou koncepci, která vychází z představy o existenci československého národa, který je složen z Čechů hovořících českým jazykem a Slováků, hovořících slovenským jazykem.
Čechoslovakismus se objevil již v 19. století a za první světové války byl základem národního osvobození Čechů a Slováků a základem pro vytvoření společného československého státu. Bez koncepce čechoslovakismu by nebylo možné požadovat vytvoření samotatného státu, neboť na území Československa byly i jiné národností menšiny, silnější než menšina slovenská. Bez čechoslovakismu by tak neexistoval výrazný většinový národ.
Za hlavní představitele jsou považováni tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk, Eduard Beneš a Vavro Šrobár.
Po vzniku ČSR se stal čechoslovakismus státní doktrínou, která byla zakotvena v ústavě z roku 1920. Odpůrci čechoslovakismu byla především komunistická strana a slovenští autonomisté. Proces odmítání čechoslovakismu byl završen v roce 1968 ústavním zákonem o československé federaci dvou národních republik – české a slovenské socialistické republiky, tvořících spolu ČSSR.
[editovat] Podívejte se také na
- Clevelandská dohoda, Pittsburská dohoda, Washingtonská deklarace, Martinská deklarace, Vídeňská arbitráž
- dějiny Československa a Slovenska
- Tomáš Garrigue Masaryk
