Člověk bez osudu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, alespoň náhradou této výzvy za konkrétnější. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Člověk bez osudu je román Imreho Kertésze z roku 1975.
Hlavním hrdinou románu je György [děrď], kterému je patnáct let. Děj se odehrává ve 40. letech v Maďarsku. György jde do školy, aby oznámil svému učiteli, že nepřijde, protože jeho otec dostal předvolání do koncentračního tábora. Učitel mlčky souhlasí a György se vrací ze školy domů a loučí se s otcem. Po čase kvůli narůstajícímu antisemitismu musí opustit školu a začne pracovat. Začnou se uskutečňovat zátahy na židy. György je chycen a odvlečen do koncentračního tábora. Cestuje v přeplněném vlaku, kde jsou nelidské podmínky. Na hranicích chce po nich policista cennosti, aby zůstali dále v Maďarsku a nezůstali Němcům. Židé souhlasí pod podmínkou, že dostanou vodu. Policista to odmítne a začne židy urážet. Díky žízni a horku zde mnoho židů zemře. György se dostane do koncentračního tábora. Jeden člen tábora mu poradí, aby řekl, že je mu šestnáct let. Kdyby řekl, že je mu patnáct, nacisti by ho jako ostatní děti popravili. Díky tomu mohl pracovat a přežíval. Jsou zde líčeny události v koncentračním táboře a různé nelidské podmínky, kterými židé trpěli. Dožije se konce války a vrátí se domů. Zjistí, že skoro nikdo nepřežil. Kvůli tomu má pocit, že ztratil kus sebe sama. Byl jakoby okraden o vlastní osud. Přišel o svou identitu.
