Šaj
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šaj (z hebrejského Šerut jediot - informační služba) byla zpravodajskou službou Hagany. Vznikla v září 1940 a zanikla v červnu 1948, kdy byla rozpuštěna a nahrazena zpravodajskou službou Šerut HaModi'in.
Obsah |
[editovat] Struktura organizace
Struktura Šaje dosáhla definitivní podoby zhruba v roce 1942. Oragnizace podléhala přímo vedení Hagany a vnitřně byla rozdělena na tři části:
- Interní oddělení - odpovídalo za kontrašpionáž, obvykle se zabývalo zejména ostatními židovckými skupinami (Stern, Irgun, komunisté), ochranou osob a zpravodajskou ochranou struktur a sítí Hagany.
- Politické oddělení - odpovídalo za infiltraci a špionáž v oblastiu britské správy a ozbrojených sil.
- Arabské oddělení - provádělo infiltraci a špionáž mezi arabským obyvatelstvem Palestiny.
Krom těchto základních činností prováděl Šaj i některé další činnosti - pomáhal obstarávat zbraně či prováděl zvláštní operace v zahraničí, nicméně rozhodně nešlo o jeho hlavní činnost - spíše to byly improvizace využívající příležitosti, byla-li a stálo-li riziko za to. Skutečnost byla prostě taková, že Šaje se nacházela prakticky pouze na území Palestiny a nikde jinde.
Největším problémem Šaje byl nedostatek financí. Musel se omezit na lidi pracující z přesvědčení či takové, kteří se spokojili s platem v podobě nějaké služby, kterou jim Šaj mohl zařídit. Výsledkem byl samozřejmě nedostatek agentů a příliš řídká a improvizovaná síť s ještě nedostatečnějším zázemím. To byly také hlavní příčiny konečného selhání Šaje během roku 1948 při snaze předpovídat akce arabské strany, které nakonec vedlo k rozpuštění Šaje a jeho nahrazení novou a jinak koncipovanou službou s vyšším rozpočtem.
[editovat] Historie a významné počiny organizace
V roce 1944 vydal Šaj knihu Te'udot VeDimujot (česky dokumenty a osobnosti) - zpracovanou sbírku dokumentů, materiálů a dopisů ukořistěných na Arabech v letech 1936-1939, jejímž cílem bylo shrnout, analyzovat a vysvětlit plány a motivy nepřátel a zprostředkovat je významným členům a vůdčím osobnostem Hagany.
Ve stejné době získala pravidelný přístup k většině šifer používaných britskou správou a jejími vojenskými jednotkami. Krátce poté se ji podařilo zřídit trvalou centrálu odposlouchávající telefonní hovory jdoucí přes Jeruzalémskou telefonní ústřednu.
V letech 1945-1948 vytvořil Šaj sborník informací, v němž bylo přesně popsáno přes 600 z 800 vesnic, osad a měst Palestiny - byla to sbírka velice důležitých informací doplněných normálními i leteckými fotografiemi. V roce 1948 jej doplnil o mapy, když jeho agenti pronikli do britského archivu v Tel Avivu a ofotografovali kompletní soubory tajných vojenských map.
V červnu roku 1946 získala služba plány akce „Hromadný útok“, při němž hodlala britská správa behěm jediného dne pozatýkat 5000 nejvýznamnějších členů Hagany. Akce Britů skončila naprostým fiaskem. Britský důstojník, který dokumety předal, si namísto peněz jako odměnu vyžádal bezpečný pokoj, ve kterém by se mohl nenápadně scházet se svojí židovskou přítelkyní.
Přes všechny úspěchy a schopnosti agentů a vedoucích pracovníků se během konfliktů v roce 1948 se ukázalo, že Šaj na svou práci nestačí. Haganu a rodící se stát ponejvíce zklamala neschopnost tajné služby proniknout do vedení ozbrojených sil nepřátel a provádět vojenskou špionáž a prudký pokles výkonnosti v politické špionáži po propuknutí bojů. Důvody jsou již uvedeny výše. Neschopnost služby předvídat nepokoje v roce 1947, podtržená tím, že v roce 1948 nedokázala včas zaregistrovat syrská vojska rozmisťující se okolo hranic Palestiny, byly smutným dokladem toho, že za málo peněz je jen málo muziky. Aparát Šaj se za válečných podmínek v podstatě zhroutil. Přesto i v letech 1947-1948 dosáhl některých zajímavých úspěchů.
V lednu 1948 nahrál celou sérii zpravodajsky velice cenných telefonních rozhovorů mezi Husajnem Chalidim a muftím Hadž Aminem al-Husajním.
V polovině března odhalila itinetář konvoje zbraní směřujícího z Bejrútu do Palestiny - konvoj byl jednotkami Hagany napaden a zničen, při jeho obraně padl velitel arabských milicí v Haifě Muhammad ibn Hammad al-Hunajtí.
[editovat] Šéfové Šaje
- David Šaltiel (1940-1942)
- Jisrael Zavlodovski (1942-1947)
- Isser Harel (1947-1948)
[editovat] Reference
Black, Ian; Morris, Benny: Mossad Izraelské tajné války, 2001
