Španělská heraldika
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Španělská heraldika je heraldika vzniklá a používaná ve Španělsku, Vznikla (jako jiné v Západní Evropě) na přelomu 11. a 12. století. Vedle britské heraldiky se nejvíc rozšířila po světě (Jižní Amerika).
Obsah |
[editovat] Pravidla a zvláštnosti
[editovat] Barvy
Ve Španělské heraldice existuje jak zlato a stříbro, tak i žluť a běloba.
[editovat] Heroldské figury
Lemy jsou velice časté. Mají na sobě často ještě další figury - hrady, lilie, svatoondřejské kříže… Ve Španělsku je volná čtvrť umísťována po obou stranách a vyskytují se v ní i zajímavé heroldské figury - například:
- jefe palo - kombinace hlavy štítu a kůlu
- jefe cheurrón - kombinace hlavy štítu a krokve (horní část krokve je vkomponována do hlavy štítu).
[editovat] Štítonoši
Ve Španělské heraldice se též rozlišují štítonoši a strážci štítu. Strážci jsou lidé či andělé a mohou je používat pouze králové a princové, pokud nejsou uděleni jiným osobám. Štítonoši bývají zvířata a různá monstra a většinou se nedědí.
[editovat] Městská heraldika
Města užívají lemy s nápisy a figurami Aragonu, Granady, Kastilie, Leónu a Navarry. Znaky Valencie a Barcelony jsou na routových štítech, což nemá jinde obdoby. Za období republiky (1931-1939 převládaly hradební koruny, nyní se nejčastěji používají jakékoli figury.