Adónis
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Adónis - (latinsky Adonis) - syn kyperského krále Kinyra a jeho dcery Myrrhy.
Nikdo z lidí ani bohů se mu krásou nevyrovnal, zamilovala se do něj sama bohyně lásky Afrodíté. Kvůli němu se začala zajímat i o lov a honila s ním zvěř v kyperských lesích. Nabádala ho však k lovu plaché zvěře, vyhýbat se divoké. To však Adónis považoval za nemužné rady a když ho jednou Afrodíté nechala samotného, vypravil se na lov kanců. Zraněné zvíře ho napadlo a obrovskými tesáky usmrtilo.
Afrodíté propadla hlubokému žalu, proklela osud a žádala Dia, aby se památka na jejího miláčka každoročně obnovovala. Na příkaz Dia Hádés vždy na jaře pustil Adonida z podsvětí. A tak se celá příroda na jaře raduje z jeho návratu a upadá do smutku, když se na podzim vrací do říše stínů.
Mýtus o Adónidovi a Afrodíté lákal umělce po celá tisíciletí. Významné je básnické zpracování Ovidiovo v jeho Proměnách. Antická socha Adónida je dnes v Národním muzeu v Neapoli. Z novodobých je nejpozoruhodnější Adónis od Adriaena de Vriese z r. 1924, odvezený za třicetileté války z Prahy do švédského Drottningholmu a také Adonidova smrt od Giuseppa Mazzuoly z r. 1709 v petrohradské Ermitáži. Tizianův obraz Venuše a Adonis je jeden v madridském Pradu (z roku 1554) a druhý v londýnské Národní galerii (z roku 1756).
[editovat] Reference
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí.
