Adolf Branald
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Adolf Branald (* 4. října 1910) je český spisovatel.
A. Branald se narodil v herecké kočovné rodině. Často se o něm tvrdí, že byl první dětská filmová hvězda v Čechách.
Roku 1929 maturoval na obchodní akademii, poté vystřídal velké množství zaměstnání: úředník, redaktor, obchodní zástupce olejářských firem, pianista, knihkupec, výpravčí, tiskový mluvčí prezidenta drah, atd. Od roku 1962 byl spisovatelem na volné noze, za normalizace nemohl publikovat.
Roku 1948 vstoupil do KSČ, v r. 1969 vystoupil což bylo spojeno se zákazem publikovat.
Roku 1965 získal titul Zasloužilý umělec, v r. 1996 mu byla udělena Cena PEN klubu za celoživotní dílo.
[editovat] Dílo
- Stříbrná paruka, 1947, o kočovných hercích
- Severní nádraží, 1949
- Lazaretní vlak, 1950, rozšířen 1959
- Chléb a písně, 1952
- Hrdinové všedních dnů, dva díly 1953 - 1954
- Dědeček automobil, 1955, historický román
- Vandrovali vandrovníci, 1956
- V hlavní roli Matyáš
- Ztráty a nálezy
- Zlaté stíny
- Důvod k zabití
- Zrození velkoměsta
- Král železnic, 1959, román o vzestupu a pádu jednoho podnikatele
- Skříňka s líčidly, 1960, román z hereckého prostředí
- Kouzelné zrcadlo, 1961, román o malíři Cyrilu Boudovi
- Voják revoluce, 1962, o pracovníku KSČ J. Harusovi
- Promenáda s jelenem, 1963
- Tisíc a jedno dobrodružství
- Vizita, 1967
- Důvod k zabití, 1969
- Sentimentální průvodce po pražském nábřeží, 1970
- Valčík z Lohengrina, 1972
- Dva muži v jedné válce, 1979
- Zlaté stíny, 1980
- My od divadla, 1983
- My od filmu, 1988
- Andělské schody
- Pražské promenády
- Báječní muži na okřídlených ořích
- Živé obrazy, 1992, vzpomínky
- Děkovačka bez pugétů, 1995, vzpomínky
- Převleky mého města, 2000