Aerobní
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Aerobní proces nebo prostředí je takové, ve kterém je dostatečné množství molekulárního kyslíku (O2). Množství kyslíku hodnotíme především dle potřeb mikroorganizmů, které v daném prostředí žijí. Opakem aerobního prostředí je prostředí anaerobní, kde není přítomen molekulární kyslík (O2), nebo jen ve velmi malých koncentracích. Optimální aerobní podmínky jsou při koncentraci kyslíku ve volné atmosféře sledované prostředí (např. kompost) nad 14 % objemových. Dostatečné aerobní podmínky pro většínu mikroorganizmů jsou ještě při koncentracích do 3 % O2, při dalším poklesu nastává přechod k anaerobnímu prostředí. V případě, že ve sledovaném prostředí kyslík prakticky není, mluvíme o striktně anaerobním prostředí.
[editovat] Literatura
- Adani F., Habart J., Vana J., Biological stability, dynamic respirometric index and waste management: Italian research and studies, UN PD, proceeding from workshop Environmental engineering in Agriculture, 25th september – 3th august 2003, Prague. ISBN: 80-213-1106-1
