Alfred Schütz
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alfred Schütz (1899 - 1959) byl americký filosof a sociolog rakouského původu. Je považován za zakladatele fenomenologické sociologie a do sociální teorie se snažil zapracovat svou inspiraci dílem např. Edmunda Husserla, Henriho Bergsona nebo Williama Jamese.
[editovat] Život
Schütz se narodil v Rakousku a vystudoval práva ve Vídni, ale v roce 1939 přes Paříž emigroval do USA, kde začal pracovat v bankovnictví. Od roku 1943 přednášel na New School for Social Research, roku 1944 se zde stal hostujícím profesorem. V roce 1952 se zde stal vedoucím katedry sociologie, o pět let později dostal za úkol vybudovat samostatné filosofické oddělení. V roce 1959 náhle zemřel.
[editovat] Dílo a teorie
Alfred Schütz se hlásí k rozumějící (chápající) sociologii Maxe Webera, jejímž východiskem je interpretace sociálního jednání. Weberův základní koncept jednání, jež je pro aktéra spojeno s určitým smyslem, ovšem Schütz nepovažoval za zcela uspokojivý, neboť nepojednává otázku konstituce smyslu pro aktéra - a právě na tuto problematiku se proto primárně zaměřuje. Ačkoli Schütz nebyl nikdy přímým žákem E. Husserla, spolu se svým kolegou Felixem Kaufmanem usilovně studoval Husserlovo dílo s cílem nalézt bázi pro „rozumějící sociologii“ ve smyslu Weberově. Tato a další činnost následně vyústila v jedno ze Schützových nejvýznamnějších děl a zároveň jedinou jeho za života vydanou knižní publikaci Der sinnhafte Aufbau der sozialen Welt (1932). Tímto dílem zaujal i samotného Husserla, s nímž si posléze korespondoval a navštěvoval jej až do myslitelovy smrti roku 1938.
