Amorfní látka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Látky v pevném skupenství které nemají pravidelnou (krystalickou) strukturu nazýváme amorfní. Uspořádání částic je v těchto látkách náhodné, určité zákonitosti existují pouze v polohách navzájem sousedících atomů. Příkladem amorfní látky může být sklo, vosk nebo polymery.

Z energetického hlediska je krystalické uspořádání výhodnější než amorfní, proto je pro většinu pevných látek přirozené. Amorfní látky vznikají např. při rychlém ochlazení taveniny, kdy částice nemají dostatek času k vytvoření krystalu. Při zahřívání amorfní látky postupně měknou, až do teploty, kdy se rozpustí. Jejich teplotu tání tudíž nelze přesně určit, ale lze je charakterizovat pomocí oblasti měknutí, což je teplotní interval mezi pevnou a kapalnou fází.

Pojmenování amorfní znamená v řečtině beztvarý.