Bitva u Farsále
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, alespoň náhradou této výzvy za konkrétnější. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Bitva u Farsala začala ráno dne 9.8.48 př.n.l. Na planině při pravém břehu řeky Enipeus proti sobě povstala dvě vojska, na straně jedné vojsko Gnaea Pompeia Magna a na druhé straně vojsko Gaia Julia Caesara. Pompeiovo vojsko, 60 000 pěšáků a 7 000 jezdců, stálo proti 30 000 pěšákům a 1 000 jezdcům Caesarovým. Pompeus, který měl značnou početní převahu a byl přesvědčen o svém vítězství, se rozhodl, že svým silným jezdectvem zažene Caesarovu jízdu, a pak rychlým útokem napadne jeho pravé křídlo.
Oba vojevůdci měli svá vojska rozestavěna do tří linií. Linie Gaia Iulia Caesara byly však díky menšímu počtu vojáků a Caesarovému záměru řidší. Caesar však díky svému dobrému úsudku a velmi dobře organizovanému zpravodajskému vojsku odhalil Pomepeiův záměr a vyčlenil ze svých pěších jednotek 6 elitních kohort (2 000 vojáků) a umístil je za svým pravým křídlem. Když začala bitva, Pompeiova jízda skutečně zatlačila Caesarovu jízdu, ale když pokračovala v útoku na pravé křídlo Caesarova vojska, narazila na oněch 6 elitních kohort, které prudce zaútočily a odrazily ji. Tím došlo k obnažení Pompeiova levého křídla, které postupující Caesarovy jednotky napadly z boku, tím je překvapily a způsobily v jeho řadách zmatek. Tehdy Caesar nechal prostoupit svou třetí linii mezerami mezi vojáky prvních dvou linií a prudce zaútočil na Pompeiovy linie, tím zlomil jeho odpor. Pompeius rychle ustoupil do tábora, ale Caesar se svými jednotkami jeho tábor dobyl, nedovolil však vojákům plenit, ale pronásledoval prchající torzo Pompeiových jednotek. Gnaeus Pompeius Magnus uprchl v přestrojení jen se 30 jezdci na lodi do Egypta, kam ovšem již nedoplul, byl svými stoupenci 28.9.48 př.n.l. zavražděn.
Po bitvě u Farsala (Pharsalus) zůstalo na bojišti 15.000 mrtvých a zraněných, 24.000 zajatých pompeiovců, ztráty na Caesarově vojsku činily pouhých 230 mrtvých a 2 000 zraněných. Po tomto drtivém vítězství přešly na Caesarovu stranu Řecké provincie a protektoráty v malé Asii, v rukou Pompeiových stoupenců zůstaly jen Afrika a Hispánie.
