Bitva u Luzzary
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva u Luzzary | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Konflikt: Války o dědictví španělské | |||||||||||
{{{image}}} {{{komentář}}} |
|||||||||||
|
|||||||||||
Strany | |||||||||||
Habsburkové | Francie | ||||||||||
Velitelé | |||||||||||
Evžen Savojský | vévoda z Vendôme | ||||||||||
Síla | |||||||||||
25 000 mužů | 30 000 mužů | ||||||||||
Ztráty | |||||||||||
asi 2500 mužů | asi 4000 mužů | ||||||||||
{{{poznámky}}} |
Bitva u Luzzary (odpoledne až noc 15. srpna 1702) představovala jednu z významných bitev válek o dědictví španělské na italském bojišti. Francouzsko-španělsko-savojská koalice disponovala v roce 1702 na tomto bojišti značnou převahou a plánovala generální ofenzívu. Evžen Savojský si byl vědom toho, že pokud se jeho nepřátelé spojí, nedokáže se jim postavit a proto se rozhodl využít jejich dočasného rozptýlení a napadnout osamocené francouzské jednotky vévody z Vendôme. Vyrazil nečekaně ze svého ležení a po usilovném pochodu zaútočil na francouzský hlavní tábor, v němž Vendôme očekával své spojence. Dosáhl tím značného překvapení, neboť Vendôme nepředpokládal, že ho slabší protivník napadne v opevněném ležení a navíc odpoledne. V boji, který trval až do noci, byly francouzské jednotky přinuceny k ústupu.
Vítězství deklarovaly obě strany, ovšem vyšší ztráty Francouzů a jejich ústup přisuzují malé vítězství Habsburkům. Podle Víta Vlnase právě tato bitva přesvědčila savojského vévodu, Viktora Amadea II., že je možné uvažovat o změně stran. Každopádně však bitva narušila plány francouzské strany a zchladila snahu francouzských spojenců o co nejrychlejší svedení rozhodující bitvy, takže se s ní Vendôme musel rozloučit.
[editovat] Literatura
Vít Vlnas: Princ Evžen Savojský. Život a sláva barokního válečníka, Ladislav Horáček - Paseka a Národní galerie v Praze 2001, str. 151-153 ISBN 80-7185-380-1