Bořeň
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Bořeň | |
|---|---|
 |
|
| Bořeň ze Želenického vrchu | |
| Pohoří | České středohoří |
| Vrchol | 539 m |
| Světadíl | Evropa |
| Státy | Česko |
| Horniny | znělec |
| Typ | výhled, horolezecká lokalita |
Bořeň (německy Borschen) je skalnatý vrch jižně od Bíliny, je součástí Českého středohoří. Vypíná se vysoko nad údolím řeky Bíliny, částečně ve spodní části zarostlý lesy. Má výšku 539 metrů nad mořem.
Obsah |
[editovat] Geologie
Bořeň je největší povrchový znělcový (fonolitový) útvar ve střední Evropě. V třetihorách byla při sopečné činnosti nadzvednuta podložní rula a do vrstev druhohorních křídových slínovců se vklínil mohutný útvar fonolitu. Ve čtvrtohorách byl fonolit erozí vypreparován a vytvořil unikátní kupu.
Fonolit má monumentální sloupcovitou odlučnost s až 100 m vysokými skalními stěnami. Mrazovým zvětráváním vznikly skalní jehly, věže, sloupy, puklinové jeskyně a další útvary. Svahy pokrývají kamenohlinité sutě a suťová pole.
[editovat] Ochrana přírody
Bořeň je národní přírodní rezervace, vyhlášená roku 1977. Rozloha chráněného území je 23,24 ha. Rezervací vede naučná stezka z Bíliny až na vrchol, odkud se otevírá kruhový rozhled. Na skalnatých svazích roste řada chráněných rostlin a sídlí zde chráněný Výr velký (Bubo Bubo). Bylo zde zjištěno kromě běžných druhů ptáků také 22 zvláště chráněných. Také se tu vyskytuje ropucha zelená a užovka hladká.
Z rostlin se zde vyskytuje např. tařice skalní, hvězdice alpínská, kosatec bezlistý, lomikámen trsnatý, koniklec luční český, hvozdík sivý, prvosenka jarní, lýkovec jedovatý. Na protějších jižních stráních vrchu Kaňkova roste také hlaváček jarní.
[editovat] Horolezectví
Z horolezeckého hlediska je Bořeň jednou z nejvýznamnějších nepískovcových oblastí v České republice. Znělcová skála je ve většině sektorů pevná a nabízí rozmanité možnosti stěnového, spárového i komínového lezení. Vysoké stěny, zvláště na severu, poskytují možnosti vícedélkových výstupů horského charakteru.
První horolezecká činnost na Bořeni začala na počátku 20. století, podrobnější informace se však nezachovaly. První známá jména prvovýstupců jsou jména Gregor (Řehoř) a Berthold z Alpského klubu ze Žatce, podle kterých jsou nazvány např. skalní útvary Bertholdův prst a Řehořův komín. V současnosti na Bořeni existuje přibližně čtyři sta cest všech obtížností.
[editovat] Externí odkazy
- www.boren.wz.cz/infoboren.html Horolezecký průvodce - Stanislav Emingr, Ladislav Vörös
