Borovice zakrslá
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Borovice zakrslá |
||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Porost borovice zakrslé – severovýchodní Sibiř
|
||||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
| Pinus pumila (Pallas) Regel, 1859 |
Borovice zakrslá (limba zakrslá) (Pinus pumila) je asijský druh pětijehličné borovice. Svými ekologickými nároky se podobá borovici kleči: tvoří keřové pásmo při horní hranici lesa. Je charakteristická keřovitým růstem.
Obsah |
[editovat] Synonyma
• Pinus cembra pumila Pallas, 1784
• Pinus cembra var. pygmaea Loudon, 1838
• Pinus pygmaea Fischer, 1848
• Pinus cembra nana Hortul
• Hai-matsu (jap.)
[editovat] Vzhled
Keř klečovitého habitu, 2-3 m vysoký, s vystoupavými, relativně tenkými poléhavými větvemi. Kůra hladká, tmavošedá. Pupeny smolnaté, 1 cm dlouhé, zašpičatělé. Letorosty šedohnědé, plstnaté, později červenohnědé. Jehlice po 5 ve svazečku, 4-8 cm dlouhé, stříbřitě modrozelené, zakřivené. Šišky 3-4,5 cm, vejčité, leskle hnědé, trvale uzavřené a brzy opadávají. Semena – jedlé oříšky bez křídel, cca 6 mm velké, hruškovitého tvaru. Tyto oříšky jsou vyhledávanou potravou hlodavců a především ptáka ořešníka kropenatého (Nucifraga caryocatactes), kteří přispívají k jejímu přirozenému šíření do okolí.
[editovat] Výskyt
Východní Sibiř, Dálný Východ, východní Čína, Korea, Japonsko. V ČR vzácně v zahradách jako okrasný keř.
[editovat] Ekologie
Tento druh je adaptován na horské a kontinentální klima, a proto u nás špatně dlouhodobě prosperuje v nižších, teplejších polohách. Především z těchto důvodů, přestože je zahradnicky velmi atraktivní, byl u nás vždy pěstován jen vzácně, převážně v botanických zahradách a arboretech. V arboretu Sofronka uhynul cca 50 let starý exemplář ze Sibiře, cca 10 cm vysoký, který v posledních letech téměř nepřirůstal.
[editovat] Využití
Není známé, v ČR jako okrasná dřevina v zahradách.
[editovat] Taxonomické zajímavosti
Staršími autory byla borovice zakrslá považována za pouhou formu borovice limby se kterou je blízce příbuzná.
V horách severního Japonska, na překryvu areálu této borovice a borovice drobnokvěté, dochází velmi často ke spontánní hybridizaci těchto dvou druhů. Kříženci jsou větší (8-10 m), rostou však též keřovitě a označují se jako borovice hakkodenská (Pinus xhakkodensis).
[editovat] Externí odkazy a literatura
BUSINSKÝ, R. 2004. Komentovaný světový klíč rodu Pinus L. – Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice.
NOVÁK, F.A. (1953): Borovice neboli sosna, Pinus Linné (zpracováno 1942). – In: Klika, J., Novák, F.A., Šiman, K. & Kavka, B., Jehličnaté: 129–258. ČSAV, Praha.
