Brásidás
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Brásidás († 422 př.Kr.) byl spartský vojevůdce v období peloponnéské války, vynikající statečností, velitelským uměním, energií a politickým rozhledem.
[editovat] Životopis
[editovat] Vojenské úspěchy
Roku 424 př. Kr., poté, co zabránil athénskému pokusu o dobytí Megary, se mu podařilo v čele nevelkého vojska dobrovolníků vyvolat odvážnou vojenskou operací a diplomacií vzpouru v athénských koloniích na pobřeží Thrákie a vojensky je obsadit; athénským stratégem, který tuto oblast neúspěšně bránil byl dějepisec Thúkýdidés. Nebylo to poprvé ani naposledy v dějinách Athén, že vojenský nezdar byl považován za vlastizradu a Thúkýdidémovým trestem bylo dvacetileté vyhnanství.
Toto tažení Boiótií , Fókií, Thesálií, Makedonií a Thrákií, kde všude nabízel Brásidás svobodu od Athéňanů, kteří se na rozdíl od Sparťanů chovali ke svým spojencům jako k vazalům, znamenalo i diplomatický úspěch v podobě dalších měst, která rychle kapitulovala a také v získání spojenectví s Makedonií.
Athéňané ve snaze dobýt své državy zpět vyslali námořní cestou velké vojsko do jehož čela se postavil Kleón, po smrti Perikla nejvýznamnější státník Athén. Podle Frontina se Brásidás, zaskočený athénskou přesilou nechal obklíčit, aby tak zmenšil hloubku nepřátelského šiku, když se kolem něj budou muset Athéňané roztáhnout do celého kruhu. Když se tak stalo, Brásidás, kterému se tak podařilo na jednom místě přečíslovat početnějšího nepřítele, toto obklíčení prorazil. Athéňané utrpěli těžkou porážku, při níž byl zabit i velitel expedičního vojska Kleón. Na následky zranění v této bitvě v bažinách u bran města Amfipolis však zemřel i Brásidás.
