Bražná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek týkající se lidských sídel potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.

Bražná je vesnice v okrese Příbram (dříve Sedlčany), dnes místní část obce Svatý Jan.

Podle sčítání obyvatel z roku 1991 zde trvale žije 39 obyvatel a je zde 13 domů. V minulosti ovšem měla vesnice i více domů a obyvatel, například v Kotyškově lexikonu z roku 1895 se udává 18 domů a 148 (českých) obyvatel. V polovině 19. století zde bylo 17 domů a 86 obyvatel (Palackého Popis Království Českého z roku 1848).

Název Bražná pochází podle Profousových Místních jmen v Čechách (I. díl, 1947) ze staročeského slova „brah“ ve významu „kupa, stoh, jáma“ a spíše tedy vychází z oněch hornických jam, než ze slova „brag“ - druh piva, které se uvádí na některých internetových stránkách jako zdroj názvu obce.

[editovat] Z historie

Vesnice Bražná vznikla poblíž horního města Krásná Hora jako vesnice horníků, hledajících pro české krále ve zdejším skalnatém podloží zlatonosnou rudu. První písemnou zmínku o Bražné máme sice až z roku 1341 (listina krále Jana Lucemburského z 18. března, potvrzující příslušnost Bražné ke Krásné Hoře), ale ves existovala jistě o něco dříve a patřila Elišce Přemyslovně. Od 16. století patřila Bražná až do poloviny 19. století k panství Vysoký Chlumec. Církevně spadala a dodnes přísluší pod farnost Krásná Hora.

Zajímavé je, že vesnice nezažila (asi pro svou odlehlost) větších škod za třicetileté války ani později, a řada selských rodů se v ní nepřetržitě udržela až do 20. století. V [Berní rule] kraje Vltavského z roku 1654 máme jmenovitě zachyceno šest zdejších sedláků:

Voršila Chybová
Jan Sejpal
Havel Holub
Jan Votočka
Jakub Sedlák
Jan Chadima

Poslední jmenovaný Chadima měl „mlejn vlastní o 2 kolách“ na potoce Brsině. Tento mlýn existuje jako samota poblíž obce dodnes, i se zachovaným náhonem, a dodnes se mu říká Chadimův mlýn.

V roce 1787 v Josefském katastru jsou uvedeni tito majitelé domů a gruntů:

       No. 1 František Sedlák
       No. 2 Matěj Sedlák
       No. 3 Pavel Sejpal
       No. 4 (neuvedeno)
       No. 5 František Kolář
       No. 6 Pavel Sedlák
       No. 7 a No. 8 obecní chalupy
       No. 9 Jan Votlučka
       No. 10 Pavel Chýle

Pod stavením No. 10 a 5 (Pavel Chýle a František Kolář byly dva rybníčky. I dnes jsou v obci celkem tři malé rybníčky. Mlýn pod obcí je v této fasi Josefského katastru rovněž zmiňován jako Chadimův.

V roce 1839 byla zhotovena první katastrální mapa obce a sepsán tzv. Stabilní katastr. V tomto soupisu jsou uvedeni pod sedmnácti čísly popisnými tito majitelé:

       č. 1 Matěj Sedlák (sedlák)
       č. 2 Bartomolěj Pšenička (domkář)
       č. 3 Václav Beneš (domkář)
       č. 4 František Kolář (domkář)
       č. 5 František Kolář (sedlák)
       č. 6 Jan Lacina (sedlák)
       č. 7 obecní dům
       č. 8 František Hejna (domkář)
       č. 9 František Vondráček (sedlák)
       č. 10 Václav Chýle (sedlák)
       č. 11 Jan Krejčí (domkář)
       č. 12 František Šibal /nebo Schejbal?/ (sedlák)
       č. 13 Rosalie Kalivodová (domkářka)
       č. 14 Marie Havlová (sedlák)
       č. 15 František Votlučka (sedlák) 
       č. 16 Josef Lukeš (sedlák)
       č. 17 Josef Vondráček (domkář)

ze zdrojů v Národním archivu sestavil Libor Gottfried