Brahma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zobrazení indického Boha Brahmy

Brahma (v písmu devanágarí: ब्रह्मा) je hinduistický Bůh, kterému v konceptu Trimúrti (ústřední božské trojice, kam patří též Šiva a Višnu) náleží úloha stvořitele vesmíru. Neměl by být zaměňován s brahma Upanišad (stř. rod, neskolonný, malé písmeno, též brahman), což je abstraktní prvek Božství - zcela nepopsatelný základ všeho. Postupem času došlo ke konkretizaci tohoto zcela abstraktního principu a tak vznikl zcela konkrétní bůha Brahma^[1]

Brahmá je demiurg a rodí se z květu lotosu vyrůstajícího z pupku spícího Višnua. Když je vesmír stvořen, probouzí se Višnu a bere jej do své péče. Vývoj probíhá v kosmických cyklech. Jedna kalpa představuje Brahmův den, trvající 4 320 000 000 pozemských let. Stejnou dobu trvá i Brahmova noc.

Kalpa se dále skládá z tisíce cyklů, z nichž každý obsahuje čtyři jugy: satja juga - 1 728 000 let (zlatý věk), treta juga - 1 296 000 let (stříbrný věk), dvapara juga - 864 000 let (bronzový věk), kali juga - 432 000 let (železný věk).

30 dní a nocí Brahmy pak tvoří Brahmův měsíc (259 200 000 000 pozemských let). 12 měsíců je Brahmův rok (3 110 400 000 000 pozemských let).

Doba trvání vesmíru je ohraničena a je rovna délce života Brahmy, odpovídající 100 rokům Brahmy, což je 311 040 000 000 000 pozemských let; na konci jej Šiva ničí. Odhaduje se, že nyní probíhá 51. rok Brahmy.

Rezidencí Brahmy má být Brahmalóka (lóka - svět, přeneseně můžeme říci planeta, dimenze), jeden z tzv. nebeských světů.

[editovat] Vzhled

Brahma bývá nějčastěji zobrazován se čtyřmi hlavami, čtyřmi obličeji a čtyřma rukama. Každá z hlav recituje jednu z Véd. V žádné ze svých rukou (většinou, viz dále) nedrží zbraň, což je jinak pro hinduistické bohy typické. V první ruce drží žezlo, které tvarem připomíná lžící, což ukazuje na to, že je Bohem oběti a touto lžicí lije obětované máslo (ghí) do ohně. V další ruce drží nádobu na vodu, která odkazuje na prvotní živel. V třetí ruce drží růženec, kterým určuje čas vesmíru (někdy bývá růženec nahrazen lukem).^[2] V poslední ruce nejčastěji drží Védy a někdy také lotosový květ.

[editovat] Kult

Brahma má ze všech hinduistických bohů nejmenší kult (v celé Indii má jen dva chrámy^[3]). Je to pravděpodobně způsobeno tím, že jako stvořitel světa je příliš odtažitý od prostých lidí. Většina ostatních se přiklonila spíše k Šivovi a Višnuovi, které jejich příznivci považují za nejvyšší bohy . Navíc višnuisté a šivaisté vymysleli už řadu mýtů, ve které ukazují jak je vlastně Brahma podřízen Višnuovi či Šivovi.

[editovat] Vztahy s ostatními Bohy

Jeho dcerou a zároveň manželkou je bohyně Sarasvatí, která je patronkou učenosti, literatury a umění. Jeho synem je Manu, který byl prvním člověkem.

[editovat] Poznámky

↑ B. Knotková-Čapková a kol.: Základy asijských náboženství I. Univerzita Karlova v Praze 2004, str. 116.
↑ Bhagavadgíta (př. J. Filipský & J. Vacek). Odeon, Praha 1976, 1. vydání, str. 183.
↑ B. Knotková-Čapková a kol.: Základy asijských náboženství I. Univerzita Karlova v Praze 2004, str. 125.