BT-42

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

BT-42
BT-42 v muzeu ve Finsku
Základní charakteristika
Posádka	3
Délka	5,7 m
Šířka	2,1 m
Výška	2,2 m
Hmotnost	15 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	6-13 mm
Hlavní zbraň	houfnice ráže 114 mm
Sekundární zbraně
Pohon a pohyb
Pohon	M-17T 500 k (370 kW)
Odpružení	Christie
Max. rychlost	53 km/h (silnice)
Poměr výkon/hmotnost
Dojezd	375 km

BT-42 bylo finské samohybné dělo používané za Pokračovací války. Bylo vyrobeno přestavěním z tanků typu BT-7 ukořistěných na Rudé armádě během Zimní a Pokračovací války. Původní otočná věž byla nahrazena novou, mnohem mohutnější, do níž byla zabudována 114mm houfnice britské výroby z roku 1918 (model 1908), která byla součástí zahraniční pomoci Finsku během Zimní války. Do věže se vstupovalo oválným poklopem v horní části, nebo dvojdílnými dveřmi umístěnými vzadu.

[editovat] Bojové nasazení

Přestavba proběhla v roce 1942 u celkem 18 strojů, z nichž byl postaven prapor útočných děl. Ten tvořil součást obrněné divize. Poprvé byl použit během bojů na řece Svir v roce 1943, kdy provedl nečekaný přepad a zničil některé cíle na ruské straně řeky. Při akci se prokázalo, že jeho výzbroj není vhodná pro boj proti obrněncům (ruský těžký tank KV-1 údajně v této akci přežil 18 přímých zásahů na „nevelkou vzdálenost“ bez viditelného poškození), potvrdila se ale vysoká účinnost této zbraně v boji s živou silou protivníka.

V roce 1944 se prapor zúčastnil zoufalých obranných bojů obrněné divize proti přesile ruských tanků na Karelské šíji. Konce války se dožilo pouze 10 strojů (na finské straně, minimálně jeden ukořistila v relativně dobrém stavu Rudá armáda). Finové ze svých 10 zbylých strojů 9 sešrotovali a jeden umístil v Muzeu finských obrněných sil v Parole.