Bulat Šalvovič Okudžava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bulat Šalvovič Okudžava, rusky Булат Шалвович Окуджава, (9. května 1924 Moskva – 12. června 1997 Paříž) byl básník, prozaik a šansoniér arménsko-abchazsko-gruzínského původu.

Obsah 1 Život 2 Dílo 2.1 Romány 2.2 Básnické sbírky 2.3 České výbory 3 Podívejte se také na 4 Externí odkaz

[editovat] Život

Druhou světovou válku strávil na frontě, která výrazně ovlivnila jeho tvorbu.

[editovat] Dílo

B. Okudžava nebyl příliš dobrý hudebník, přesto se jeho písně s vlastním dopravodem na kytaru staly velmi populární. Patřil ke skupině lidí, která se stavěla kriticky k socialistickému režimu, přesto neusilovali o jeho změnu, usilovali pouze o zlepšení podmínek v rámci socialismu. Tito lidé bývají řazeni do tzv. čtvrté generaci sovětské poezie, někdy označováné jako generace opoziční (což je nepřesné), západní novináři o nich psali jako o sovětských beatnicích, což je označení značně pokulhávající.

Proslavily ho především jeho lyrické písně, mimo nich však psal také historické romance, které byly psány ve stylu ruských historických románů.

Jeho texty jsou známy a rozšířeny po celém světě, v Česku přeložené texty zpívá např. Jaromír Nohavica.

[editovat] Romány

• Ahoj, študente – 1961
• Chudák Avrosimov – 1971, česky 1987
• Šipovovy patálie – 1975, česky 1987
• Putování diletantů – 1976
• Dostaveníčko s Bonapartem – 1985
• Zavřené divadlo – 1993

[editovat] Básnické sbírky

• Lyrika – 1956
• Ostrovy – 1959
• Veselý bubeníček – 1964
• Arbate, můj Arbate – 1976

[editovat] České výbory

• Kapela naděje – 1980
• Trolejbus – 1981
• Koně k nezkrocení – 1983

[editovat] Podívejte se také na

• Zpívaná, recitovaná a experimentální poezie
• Ruská literatura

[editovat] Externí odkaz

• Texty písní a akordy (rusky)