Cep

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Cep je zemědělské náčiní, používané až do novověku k mlácení obilí. Skládá se z dlouhé násady, na které je na závěsu umístěno asi 40 cm dlouhé břevno. Z dob husitských válek je také znám jako zbraň.

Cep byl užíván k mlácení obilí už od starověku. Technologie byla následující:

• Sklizené obilí (klasy svázané do snopů) bylo uskladněno ve stodole.
• Několik snopů bylo položeno na mlat, kde do něj několik lidí bušilo cepy.
• Nárazy došlo k oddělení zrní a plev, které propadly vymlácenou slámou na mlat.
• Sláma byla uskladněna pro použití jako stelivo a směs plev a zrní byla pak oddělována přehazováním v proudu vzduchu.

Cep přestal být používán s nástupem mnohem efektivnějších mlátiček a později kombajnů.

V dobách husitských válek byly okované cepy používány jako jedna z efektivních zbraní husitskými vojsky. Rolníci, kteří tvořili hlavní součást vojska, s ním uměli dobře zacházet a zbraň jako taková umožňovala bojovat mimo dosah mečů útočníků. Cepy spolu s kosami a vidlemi tvořily improvizovanou výzbroj sedláků i v dobách selských bouří.