Chýnovská jeskyně
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chýnovská jeskyně se nachází v katastrálním území obce Dolní Hořice. Jeskyně byla objevena roku 1863 při práci v lomu, kdy jednomu z lamačů spadlo do pukliny ve skále kladivo. Roku 1868 se po úpravách stala první turisticky zpřístupněnou jeskyní na území České republiky. Dodnes jsou zachována původní kamenná schodiště a prohlídka jeskyně je malou romantickou exkurzí do historie. Chýnovská jeskyně byla postupně vytvářena rozšiřováním puklin korozí, přičemž na charakteru chodeb se zároveň podílela proudící a výmolná činnost vod. Nevyniká krápníkovou výzdobou, ale barevností stěn a stropů, kde bílé, žluté a hnědé polohy mramorů střídají tmavé vrstvy amfibolitů. Tyto dvě horniny se podílely na vzniku pozoruhodných kruhových útvarů na stěnách, tzv. ok.
Celková délka jeskynního systému, který není ještě zcela prozkoumán, je více než 1200 metrů. V prostorách mimo návštěvní okruh probíhá speleologický a speleopotápěčský průzkum, při kterém byly v 80. a 90. letech objeveny rozsáhlé, trvale zatopené prostory s jedinečnými drúzami křemene a dalších minerálů.
Labyrintem chodeb protéká podzemní tok s pitnou vodou. Jeskyně je Národní přírodní památkou. Veřejnosti je přístupný okruh dlouhý 220 m s nejnižším bodem na trase v hloubce 41 m. Délka turistické trasy je 220 m s převýšením 42 m. Doba prohlídky 40 minut, teplota vzduchu 5 - 9 stupňů C /i v letních měsících/.
NÁSLEDUJÍCÍ TEXT JE STAŽEN Z http://www.volny.cz/jeskynechynov/
Vzhledem k náročnosti trasy se nedoporučuje vstup dětem do 3 let, osobám s pohybovými problémy a nemocí srdce !!!
Chýnovská jeskyně Na jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny, dva kilometry severovýchodně od města Chýnov se nachází kopec zvaný Pacova hora (původně Pecová hora). Svůj název dostala podle mnoha pecí na pálení vápna, které byly rozsety v jejím okolí. Tento kopec však ve svém nitru ukrývá jednu z největších přírodních zajímavostí Čech - Chýnovskou jeskyni. První návštěvníci mohli obdivovat barevnou krásu mramorových stěn jeskyně již v roce 1868, kdy byla jako první na území ČR zpřístupněna veřejnosti. Vstupní areál je vybudován v místě bývalého selského lomu, v těsné blízkosti vchodu do jeskyně. I dnešní turistická trasa zachovává původní charakter zpřístupnění a je zajímavým výletem do minulosti.
Nápis na skalním bloku nad vchodem do jeskyně připomíná rok, kdy oko člověka poprvé spatřilo tajemné podzemí Pacovy hory. Lamač Vojtěch Rytíř prý tehdy upustil kladivo, které zapadlo do pukliny ve skále. Snažil se svůj nástroj zachránit a tak se protáhl do úzké pukliny. Ta se však náhle rozšířila a přešla v prostornou chodbu. Lamač se dále neodvážil, ale zpráva o jeho objevu se rychle rozšířila. První, kdo se odvážil pokračovat tmavými chodbami, byl dozorce ze Schwarzenberského lomu Jan Strnad. S několika přáteli prošel všechny volně přístupné prostory jeskyně a nesmazatelně se tak zapsal jako objevitel do její historie.
Na rozdíl od objevitelů, kteří museli na své cestě překonávat nejednu překážku, sestupují dnešní návštěvníci po kamenných schodech. Přesto je však prohlídka jeskyně fyzicky velmi náročná, neboť schodů je téměř 400 a trasa má převýšení 42 m. Jeskyně se postupně vytvořila v několika výškových úrovních a vznikl zde skutečný podzemní labyrint.
Chýnovská jeskyně se vytvořila v horninách pestré skupiny moldanubika. Hlavním nositelem krasovění jsou tzv. hrubozrnné krystalické vápence - mramory. Vrstva této horniny na Pacově hoře je maximálně 12 m mocná, přesto je rozsah podzemních prostor obdivuhodný. Délka dosud prozkoumaných částí systému již dosahuje téměř 1,5 km. Jednou ze zvláštností jeskyně je přítomnost některých nekrasových hornin, které tak omezují velikost a tvar podzemních prostor. Stropy z amfibolitu a erlánu jsou na turistické trase dobře patrné zejména ve Schwarzenberské chodbě.
