Cheirón
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cheirón (latinsky Chiron) byl jednÃm z Kentaurů, kteřà žili v Å™ecké Thessalii.

Byl nejstarÅ¡Ã z Kentaurů, syn Dia nebo jeho otce Krona. Byl uÅ¡lechtilý a moudrý, znalý lékaÅ™stvÃ, hudby, věštÄ›nÃ, i proto se stal uÄitelem slavných Å™eckých hrdinů. Vedl je k pÄ›stovánà tÄ›lesné zdatnosti, uÄil je jÃzdÄ› na koni a lukostÅ™elbÄ›, zápasit, bÄ›hat o závod, házet oÅ¡tÄ›pem.
Cheirón nauÄil lékaÅ™skému umÄ›nà Apollónova syna Asklépia. Aisón, vládce Iólku, mu svěřil v tajnosti svého syna Iásona na vychovánÃ. Když bylo Iásónovi dvacet let, poslal ho zpÄ›t, protože už ho nauÄil vÅ¡emu, co umÃ. Cheirón pÅ™iÅ¡el také zamávat IásonovÄ› odplouvajÃcà lodi Argó na cestu za zlatým rounem.
Na vychovánà u Cheiróna byl také Aktaión, syn Autonoé, dcery krále Kadma. Aktaión mÄ›l velkou zálibu v lovu a pÅ™i jednom z nich neÅ¡Å¥astnÄ› vstoupil do jeskynÄ›, v nÞ Artemis a jejà družina odpoÄÃvala a spatÅ™il bohyni nahou. Artemis ho za trest promÄ›nila v jelena, kterého v okamžiku dohnala a zahubila psà smeÄka. Lovci a psi hledali po lese svého pána, ale až moudrý Cheirón pochopil, co se stalo. Z kovu vytvoÅ™il Aktaiónovu vÄ›rnÄ› zpodobnÄ›nou sochu.
V CheirónovÄ› jeskyni se konala slavná svatba, pÅ™i nÞ si bohynÄ› Thetis brala za manžela smrtelného muže, krále Pélea. Bohové pÅ™inesli vzácné dary a také Cheirón novomanžele obdaroval: zhotovil z jasanového dÅ™eva těžké, nezlomné, nezdolné kopÃ, které bude jednou kosit celé Å™ady nepřátel. Péleus pÅ™islÃbil slavné kopà svému budoucÃmu synovi.
TÃm synem byl Achilleus, jehož vychovatelem se stal Cheirón poté, kdy Pélea a jeho syna opustila bohynÄ› Thetis. Cheirón Achillea uÄil lovu, odvaze, vzdÄ›lával jej v hudbÄ› a zpÄ›vu, ale také jej uÄil skromnosti, pokoÅ™e, uÄil ho poznávat léÄivé byliny, pÅ™ipravovat léky a hojit rány. Cheirón také vyprovodil a oplakal Achilleův odjezd do trójské války, z nÞ podle vůle bohů se Achilleus nikdy nemÄ›l vrátit.
Cheirón byl také uÄitelem hrdiny Hérakla, který se v horách u pastýřů setkal s krásnými ženami RozkoÅ¡ a Ctnost. Cheiróna navÅ¡tÃvil hrdina Héraklés na svých dobrodružných cestách. Cheirón si prohlÞel jeho v jedu namoÄené Å¡Ãpy a jeden ho neÅ¡Å¥astnÄ› poranil na noze. Podle jiné verze jej neÅ¡Å¥astnÄ› poranil sám Héraklés, který svého Äinu litoval a snažil se ránu vyléÄit. Rána se vÅ¡ak nedala zhojit, Cheirón se proto zÅ™ekl své nesmrtelnosti. V podsvÄ›tà požádal boha Háda, aby jej vymÄ›nil za TÃtána Prométhea, který byl poté rádcem Dia na Olympu.
Cheirónova podoba se objevuje na mnoha antických sochách a obrazech, bývá na nich zobrazen jako moudrý, rozvážný staÅ™ec. NejznámÄ›jÅ¡Ã je nástÄ›nná malba z Herkulanea asi zaÄátkem naÅ¡eho letopoÄtu Cheirón uÄà Achillea hrát na lyru (nynà v NárodnÃm muzeu v Neapoli).
Cheirónův pÅ™ÃbÄ›h zpracoval ve svém románu Kentaur spisovatel John Updike jako paralelu k pÅ™ÃbÄ›hu z americké souÄasnosti.
[editovat] Reference
- Publius Ovidius Naso, Proměny, Kniha VII.
- Rudolf MertlÃk, StarovÄ›ké báje a povÄ›sti
- VojtÄ›ch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájÃ.