Duccio di Buoninsegna
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Duccio di Buoninsegna (asi 1255/60 Siena - 1318/19) byl italský malíř, zakladatel sienské školy.
Sienští malíři nezavrhovali na rozdíl od florentské školy byzantskou tradici, která do té doby měla v italském výtvarném umění dominující postavení, ale snažili se vdechnout obrazům malovaným po byzantském způsobu život. Mnohem více než Florenťané byli ovlivněni zaalskou gotikou. Ducciův osobitý styl představuje syntézu byzantských prvků (barevnost a kompozice) a gotické, především francouzské kultury (lineární kresba). Do jisté míry vykazuje také mladšího florentského současníka Giotta di Bondone, ikdyž každý z nich šel svojí cestou a stal se zakladatelem osobité malířské školy. Na rozdíl od byzantských mistrů a zaalpských malířů však Duccio vyjadřuje přece jen realističtějším způsobem lidské city. Nemá však zatím cit pro zobrazení prostoru a hloubky.
O Ducciově mládí není nic známo. Nevíme ani, kdo byl jeho učitelem. Historici se domnívají, že vzhledem k určité podobnosti jeho deskového obrazu Madonna Rucellai s obdobnými pracemi Cimabua, to mohl být tento známý florenstský malíř. Poprvé se s Ducciovým jménem setkáváme až roku 1278, kdy mu sienská městská rada zadala práce na výzdobě radnice.
Prvním známým Ducciovým dílem je zmíněná Trůnící Madona (známá jako Madonna Ruccelai, kolem 1285) kterou umělec namaloval pro kostel Santa Maria Novella ve Florencii (dnes Galerie Uffizi). Stále je zde ještě patrný irealistický kontext, který Giotto již odstranil. Na druhé straně mají tváře světců v medailonech na rámů mají již své fyziognomické rysy.
Jednou z nejznámějších Ducciových prací je deskový obraz Trůnící Madona (Maestà, 1311, dnes Museo dell´Opera del Duomo, Siena), který byl původně umístěn na hlavním oltáři katedrály Panny Marie v Sieně. Obraz je malovaný z obou stran. Na jedne straně byla namalována na zlatém pozadí Panna Maria na Trůnu, obklopená anděly a svatými. Zadní strana obrazu byla rozdělena na čtrnáct menších částí s výjevy z Kristova umučení.
Nejznámějším Ducciovými žáky byli Simone Martini a bratři Lorenzettiové. Jejich zásluhou se Siena stala ve 13.století druhým nejvýznamnějším centrem malířství v Itálii po Florencii.
[editovat] Literatura
Pijoan, José, Dějiny umění, Oden, Praha 1979
Corrainová Lucia, Giotto a středověké umění. Životy a díla středověkých umělců, Svojtka a Vašut 1996
