Elektrárny v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

V Česku se většina elektrické energie vyrábí v tepelných (66 % v roce 2005), jaderných (30 % v roce 2005) a vodních (3,7 % v roce 2005) elektrárnách. Dominantním výrobcem elektrické energie je akciová společnost ČEZ, která v Česku provozuje 10 uhelných, 2 jaderné, 12 vodních, 1 větrnou a 1 sluneční elektrárnu a vyrábí téměř tři čtvrtiny z celkového objemu výrobu elektřiny v Česku. V následující tabulce je uvedem instalovaný výkon jendotlivých typů elektráren a objem výroby v roce 2005 (zdroj: předběžné údaje ČSÚ).

Typ elektrárny	Instalovaný výkon		Objem výroby		Koeficient ročního využití
	[MW]	[%]	[GWh/rok]	[%]	[%]
Tepelné	11 435	65,67	54 789	66,35	55
Jaderné	3 760	21,59	24 728	29,95	75
Vodní	2 166	12,44	3 027	3,37	16
Větrné	22	0,13	21	0,03	11
Spalovací motory a plynové turbíny	29	0,17	13	0,02	5
Celkem	17 412	100,00	82 578	100,00

Stejně jako v ostatních zemích, i v Česku se vede důležitá diskuse o budoucím směřování energetického průmyslu a o budoucích zdrojích elektrické energie. Ačkoliv se jako nejperspektivnější jeví obnovitelné zdroje, možnosti jejich využití jsou v Česku omezené, v úvahu přicházejí pouze malé vodní elektrárny (velké by vyžadovaly výstavbu přehrad, což je z ekologického pohledu vnímáno velmi negativně), elektrárny spalující biomasu a elektrárny větrné.

Kromě pokusů se spalováním biomasy v klasických tepelných elektrárnách dochází k výstavbě větrných a malých vodních elektráren, jejichž provoz je podporován stanovením minimálních výkupních cen energií.

Vzhledem k omezeným zdrojům uhlí a omezené životnosti stávajících elektráren bude dle názoru energetických společností nutné buď prolomit územní limity těžby uhlí, nebo postavit další jadernou elektrárnu (případně dostavět původně plánované další dva bloky do elektrárny Temelín). Ekologické organizace naproti tomu preferují zásadní snížení energetické náročnosti průmyslu, masivní výstavbu elektráren využívajících obnovitelných zdrojů a výstavbu elektráren na zemní plyn.

Obsah 1 Jaderné elektrárny 2 Tepelné elektrárny 3 Vodní elektrárny 4 Ostatní elektrárny 5 Literatura

[editovat] Jaderné elektrárny

V Česku jsou v provozu dvě jaderné elektrárny, obě provozuje společnost ČEZ. Jedná se o jadernou elektrárnu Dukovany s instalovaným výkonem 4×440 MW, zprovozněnou v letech 1985 – 1988, a jadernou elektrárnu Temelín s instalovaným výkonem 2×1 000 MW (původně plánováno 4×1 000 MW), zprovozněnou v letech 2002 – 2003.

Zejména elektrárna Temelín je předmětem intenzivní kritiky ze strany českých i rakouských ekologických organizací.

První jadernou elektrárnou na území bývalého Československa byla Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice.

[editovat] Tepelné elektrárny

Společnost ČEZ v současnosti provozuje elektrárny Dětmarovice, Hodonín, Chvaletice, Ledvice, Mělník (2 a 3), Počerady, Poříčí, Prunéřov, Tisová a Tušimice.

Mezi další české tepelné elektrárny patří Opatovice společnosti International Power Opatovice, Vřesová společnosti Sokolovská uhelná, Mělník 1 společnosti Energotrans a Kladno společnosti ECKG.

V Česku byly v průběhu 90. let 20. století všechny uhelné elektrárny provozované společností ČEZ modernizovány a vybaveny odlučovači popílku a odsiřovacímni jednotkami, několik starších elektráren s celkovým instalovaným výkonem 2 020 MW bylo odstaveno. Díky tomu se podařilo snížit emise oxidu siřičitého a popílku o 90 % a emise oxidů dusíku o 50 %.

[editovat] Vodní elektrárny

Společnost ČEZ provozuje přečerpávací vodní elektrárny Dalešice, Dlouhé Stráně a Štěchovice II, průtokové vodní elektrárny Kamýk, Lipno, Mohelno, Orlík, Slapy, Štěchovice a Vrané a malé vodní elektrárny Dlouhé Stráně II, Hněvkovice, Kořensko, Lipno II a Želina.

Kromě velkých elektráren je v Česku v provozu celá řada malých vodních elektráren (MVE) většinou průtokových, vzniklých např. na místech původních vodních mlýnů a jezů.

[editovat] Ostatní elektrárny

Na území České republiky se nachází řada dalších elektráren, zejména větrných. Větrné elektrárny vyrobily v roce 2005 pouze 0,03% procenta celkové energie v ČR. Např. společnost ČEZ provozuje jednu větrnou elektrárnu Mravenečník s výkonem 1,165 MW a jednu experimentální sluneční elektrárnu s výkonem 10 kW v areálu Jaderné elektrárny Dukovany.

[editovat] Literatura

• Voženílek, L., Lstibůrek, F.: Základy elektrotechniky II. SNTL – nakladatelství technické literatury, Praha, 1989. Str. 355 – 365.
• ČEZ, a. s.: Elektrárny. Firemní webové stránky. [1]
• Český statistický úřad: Statistická ročenka České republiky 2005. [2]
• Hnutí Duha: Uhelní dinosauři. Žebříček nejšpinavějších českých uhelných elektráren [3]