Evangelium podle Jana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Evangelista Jan na Obraze El Greca

Evangelium podle Jana je čtvrté z kanonických evangelií, která se nacházejí v Novém zákoně. Autor se prezentuje jako Ježíšův učedník; tradice jako autora udává apoštola Jana; část teologů Janovo autorství popírá a domnívá se, že autor evangelia je neznámý. Tradice také spojuje autorství Janova evangelia, tří Janových listů a Janova Zjevení. Toto evangelium je nemladší ze všech, datuje se obvykle do roku 100 po Kr. Od ostatních tří synoptických evangelií se značně liší obsaženým materiálem, proto se chápe jako samostatné a na ostatních nezávislé, i když se objevují hlasy hovořící o vztahu např. mezi Janem a Lukášem.

[editovat] Nejstarší kopie

Nejstarším dochovaným fragmentem Janova evangelia je Papyrus P 52 Rylandsovy knihovny v Manchesteru. Papyrus byl zakoupen roku 1920 v Egyptě, kde byl nalezen v mumii. Obsahuje část rozhovoru Ježíše s Pilátem (J 18. 31-33 a J 18, 37-38). Tento fragment vznikl v 1. polovině 2. století; někteří badatelé kladou jeho vznik do období kolem roku 100 (F. F. Bruce, Adolf Deissmann). Fragment, nalezený v místě geograficky velmi vzdáleném od Malé Asie, kde pravděpodobně Janovo evangelium vzniklo, vyvrací teorie některých teologů (např. F. C. Baur), kteří dříve kladli vznik Janova evangelia na konec 2. století.

Tento článek týkající se křesťanství je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.