František Jemelka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Msgr. ThDr. h. c. Páter František Jemelka (25. července 1880 v Tučíně – 5. srpna 1954 v Olomouci) byl český kněz, prelát, apoštolský protonotář a infulovaný děkan metropolitní kapituly u sv. Václava v Olomouci.
Knězem se stal 5. července 1904 v Olomouci, vysvěcen arcibiskupem Khonem. Působil jako kaplan v Bílovci (Wagstadt), Kujavách (Klantendorf) a ve Valašském Meziříčí. Roku 1914 byl povolán jako polní kurát do vojenské nemocnice v Terezíně, od roku 1917 vedl duchovní správu ve vojenské barákové nemocnici v Pardubicích.
Po první světové válce se vrátil do Valašského Meziříčí. V roce 1921 byl jmenován sekretářem Apoštolátu sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci. Byl redaktorem časopisu Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje, a to až do zastavení jeho vydávání v roce 1948. Procestoval celou Evropu, Malou Asii, několikrát navštívil Ameriku. Jeho vzpomínky popisují cesty do míst jako Texas, New Mexico a Yellowstone National Park [1]. Kromě němčiny a angličtiny znal řadu slovanských jazyků a překládal z nich.
Dne 14. prosince 1933 byl instalován arcibiskupem Prečanem sídelním kanovníkem v Olomouci, v roce 1944 jej papež Pius XII. jmenoval apoštolským protonotářem ad instar participantium. Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Olomouci jej v roce 1947 čestným jmenovala doktorem teologie – ThDr. h. c., v roce 1948 byl vysvěcen na preláta, arcibiskup Matocha jej instaloval v roce 1951 na infulovaného děkana metropolitní kapituly u sv. Václava v Olomouci.
Jeho posledním úkolem bylo sbírání podkladů pro kanonizaci arcibiskupa A. Stojana.
Pohřební obřady v Pavlovicích vykonal bratr zesnulého, toho času farář v Laškově, Páter Antonín Jemelka. V Římě bylo vzpomenuto jeho významné práce pro církev smuteční tryznou, na níž promluvil děkan kardinálského kolegia Eugen kardinál Tisserant.
